Po závěrečné řeči státního zástupce přišly na řadu obhájci obžalovaných. Mezi nimi je i advokát hejtmana Martina Půty Tomáš Gřivna, který v minulosti vystupoval jako obhájce Víta Bárty z Věcí veřejných nebo lobbisty Marka Dalíka.

Jako první vystoupil právní zástupce oprávněné osoby po obžalovaném, dnes již zesnulém manažerovi Metrostavu Jaroslavu Stuchlíkovi, který byl dle žalobce jedním z klíčových aktérů kauzy a u kterého se nalezly tabulky, které mají dokládat úplatky mezi úředníky a politiky.

Sám přiznal, že se výpovědi některých svědků značně liší – a často jsou v přímém rozporu – s tím, co vypověděli do protokolu. Ale jak uvedl: hlavní je, co bude řečeno u soudu. Jak upozornil Náš Liberec, v minulosti například zcela otočil ve své výpovědi současný tajemník libereckého magistrátu Martin Čech a o tom, že projekt nebyl nahlížen jako rizikový, u soudu přímo lhala bývalá primátorka Martina Rosenbergová.

Advokát zpochybnil  i tabulky nalezené v bydlišti Jaroslava Stuchlíka s tím, že není zřejmé, co vlastně popisují. Zároveň se jako zástupce oprávněné osoby – vdovy po Jaroslavu Stuchlíkovi domáhal vyplacená zabavených peněz, tj. 538 tisíc, které policie zadržela s dalšími materiály v domě obžalovaného. Podle obhájce se jednalo o peníze Stuchlíkovy matky.

V podobném duchu přednesli závěrečnou řeč obhajoby i právní zástupci Metrostavu. Ti dokonce celé stíhání ze strany označili za nezákonné, zvláště napadli použití odposlechů, které byly podle nich pořízeny v rozporu se zákonnými předpisy a postupy.

Podobně byly zpochybněny i výpovědi obžalovaných, kteří se k trestné činnosti přiznali. Konkrétně Libora Turského, který doznal, že na stavbě fakturoval fiktivní částky, aby došlo k jejímu prodražení. Podle advokátů nebyl při těchto výpovědích dodržen správný postup (chyběl právní zástupce Turského), a proto by neměly být brány v potaz.

Advokáti Metrostavu zastávali teze, že pokud nějaká trestná činnost vznikla, páchali ji jejich zaměstnanci jako osoby a nelze z toho vinit celou společnost. Zároveň a rovněž vyjádřili názor, že zadržené tabulky nemají vypovídající hodnotu, protože z nich údajně není zřejmé, že jde o rozpis úplatků.

Hodinovou závěrečnou řeč držel i obhájce hejtmana Martina Půty, známý advokát Tomáš Gřivna, který má advokátní kancelář s Radkem Šmerdou, který v Nečasově vládě působil v roce 2011 jako ministr dopravy. 

Samotný Tomáš Gřivna na sebe upozornil jako advokát později za korupci odsouzeného lobbisty Marka Dalíka, bývalého ministra Víta Bárty z Věcí veřejných či jako obhájce poslance ODS Ivana Fuksy, který spolu s Petrem Tluchořem a Markem Šnajdrem čelili obvinění z korupčního jednání, když podle policie výměnou za lukrativní posty v polostátních firmách složili mandáty a fakticky tak umožnili Nečasově kabinetu pokračovat ve vládě.

Gřivna se snažil hájit hejtmanův postup v Regionální radě ROP Severovýchod (RR ROP)s tím, že její členové jsou svobodní ve svém rozhodování a žalobci se údajně nepodařilo prokázat, že je hejtman Půta ovlivňoval.

Tomáš Gřivna se nadále tvrdě opřel do svědka Jana Korytáře, který vypověděl, že Martin Půta manipuloval fakty a dalšími členy RR ROP, když například uváděl, že projekt kostela sv. Máří Magdalény je klíčový pro liberecký Integrovaný plán rozvoje území (IPRM) a že bez něj celé IPRM a tedy i dotace pro Liberec spadnou. Což ale vyvrátila budoucnost, protože projekt byl zastaven a další to neohrozilo. Gřivna označil nepřímo Korytáře za lháře, ale jeho argumentům se nevěnoval.

Nadále se Tomáš Gřivna věnoval vědomí a informovanosti Martina Půty o rizikovosti projektu. Zde se povědomí o projektu, kde jednatel žadatelské společnosti Jiří Zeronik byl pravomocně odsouzen za korupci, snažil advokát bagatelizovat.

„Martin Půta měl k posouzení rizikovosti projektu Kostela tytéž informace, jako ostatní členové. Z těchto informací nijak nevyplývalo, že by se projekt Kostela se svou potenciální rizikovostí nějak vymykal ze seznamu ostatních rizikových projektů.“, uvedl ve své závěrečné řeči Gřivna. To je ovšem zavádějící tvrzení. V celém ROP nebyl jediný další obdobný projekt, kde by jednatel žadatelské společnosti byl pravomocně odsouzen (a to již v roce 2012) za korupci, když se pokoušel skrze úplatky získat další prostředky na tentýž objekt (kostel sv. Máří Magdalény).

Jako problematický označovalo projekt i liberecké zastupitelstvo. A to opakovaně v letech 2011 i 2012.

Další, co se snažil Gřivna ve své řeči bagatelizovat, byla Půtova přezdívka Nejvyšší, kde prý není jasné, zda Nejvyšším byl myšlen právě hejtman Půta. Podobně prý není možné interpretovat zabavené tabulky jako úplatky a již vůbec není možné klást obžalovanému Půtovi za vinu, že je v nich uveden.

Podobně se, podle Půtova advokáta Gřivny, státní zástupce snaží pouhými fragmenty dokázat, že hejtmanovi byl slíben, nabídnut či že skutečně převzal nějaký úplatek. Přímé důkazy podle obhájce jednoznačně chybí.

Obhájce se snažil bagatelizovat i roli Jaromíra Dolanského. Zde prý Martin Půta obžalovanému Dolanskému nikdy neslíbil, že mu zajistí práci, ani to takto nikdy neprezentoval jako podmínku pro jednání či rozhodování. Jedinou údajnou motivací byla prý Půtova snaha pomoci člověku v nouzi.

Tomáš Gřivna zcela vypustil skutečnost, že Jaromír Dolanský působil jako Půtův tajný informátor, který měl na nepohodlné úředníky, ale i například pro jeho tehdejší koaliční partnery ze Změny pro Liberecký kraj shánět kompromitující materiály, což potvrdili svědci i odposlechy. Právě za tyto služby se měl Dolanský domáhat platby 30 tisíc korun, kterou pak musel zaplatit Metrostav s obžalovaným Petrem Jirkůvem.

Všichni obhájci, kteří zatím vystoupili, se snažili o zproštění viny pro své mandanty. 

Řeč svého obhájce zveřejnil i sám hejtman Martin Půta na svých stránkách.