Na počátku padesátých let jsem byl svědkem výstavby parku naproti židovskému hřbitovu, později proměny hřbitova na park nad jedním ze závodů n. p. Severka v Ruprechtické ulici. Nyní, a v to silně doufám, uvidím propojení tří-čtyř menších parčíků v centru města v jeden centrální městský park. Těším se a doufám, že úmysl pokoří všechny odstředivé síly a park poroste do krásy.
Parky jsou oázou v pravém slova smyslu, vodou, která chrání před žízní. V Liberci stále jsou místa, která zůstala věrná svému poslání a v létě mají to, co mají mít. Snad jenom kašen a soch, těch opravdových, je málo. Stálo by za to ušetřit na krásnou pískovcovou kašnu a pár barokních soch… Ono tu vlastně všechno je – v kostelní zahradě na Malém náměstí…
Spojení parčíků okolo Libereckého zámku v jeden centrální park bude vypadat neskutečně hezky a pokud se v daleké budoucnosti otevře pasáž obchodního centra Plaza k překlenutí křižovatky lávkou pro pěší končící v prostoru centrálního parku za zámeckou kaplí, nebude na sever od Alp nic krásnějšího.
Otevření prostoru od radnice přes Plazu do centrálního parku a k tomu morový sloup před bývalou galerií… Přátelé, dovedete si to představit? Něco jako italská Florencie, vše kolem sestříhané, parková úprava jako třeba u zámku v Dobříši, no prostě to pravé ořechové, třešinka na dortu – zásadní změna proti dnešku. Viděli jste tu hrůzu z přerostlých dřevin u staré galerie? To bolí srdce a věřit se nechce, že nejsou peníze na něco hezkého, co pohladí duši.
Stojíme asi před důležitým rozhodnutím – letos nebo nikdy. Zatím všechny ty jednotlivé parčíky většinou slouží jako veřejné záchodky pro pejsky. Sáčky, které tam mají být, aby exkrementy mohly být odstraněny tam nejsou. Co se dá ukrást, ukradeno jest nebo bude – stará galerie má ještě všechna okna nerozbitá. Zatím. Squateři a bezdomovci jsou už připraveni tam vlézt. Nedělejte to, prosím! Tohle už nesmí dopadnout jako ta díra po Textilaně, jáma s ekofaunou pod kremákem a Skloexport s Libereckým zámkem a hlodavci.
Jak se vám spí, bývalí radní, kteří máte tohle na svědomí? Alespoň nebraňte vytvoření centrálního parku a co ušetříte na mrtvém Spaciu, věnujte do reinkarnace středu města a jeho zelených plic. Liberec by se mohl zmátořit a opět začít vypadat k světu. Nač utrácet za sochy od světových špiček v oboru? Opravme baroko, které stojí v zamčené a nepřístupné kostelní zahradě. Dejme centrálnímu parku, co mu dávají jiná velká města svým zeleným zahradám a jak se říká napříč politickými stranami. Podpořte projekt centrálního parku se vším, co je s parkem takového významu spojeno. Bude to chtít víc, než jen při hlasování zvednout ruku – možná i zvednout zad….
Egon Wiener