Chtěla bych nejdřív vyjádřit své uznání a poděkování všem, kteří vynaložili mnoho energie a spoustu volného času, aby díky rozsáhlé podpisové akci přiměli město k vypsání referenda o prodeji městského majetku. Cítila jsem, že bych také ráda nějak přispěla k jejich snaze a proto jsem se aspoň přihlásila do okrskové komise pro konání referenda.
V naší čtvrti-Lidové Sady přišla téměř čtvrtina všech občanů a všichni s velkým zájmem o to, jaká je účast, jestli dosáhne 35% a jestli tedy názor, který svým hlasováním vyjádří, bude muset vzít vedení města v potaz. Velmi mile mě překvapilo, kolik se dostavilo lidí ve starším i velmi pokročilém věku i že si třeba požádali o přenosnou urnu, když se sami nemohli dostavit.
Využili možnost projevit svůj názor a ukázali, že jim záleží na městě, kde žijí. O to víc kontrastuje nezájem a lhostejnost lidí v produktivním věku. Těm by přece mělo nejvíc záležet na tom, jak bude naše město vypadat v příštích letech.
Názor těch, kteří k volební urně přišli, byl po sečtení hlasů jednoznačný a velmi výstižně ho vyjádřil jeden starý pán, který si přečetl otázky na lístku a řekl: “ To je přece jasné, žádný správný sedlák a hospodář svoji půdu neprodá!“
Kdyby naše město mělo v minulosti dobré hospodáře, nemuselo se vůbec žádné referendum vypisovat a současné vedení by mělo hledat jinou cestu, kudy z finančních problémů.
Velká škoda, že víc občanů Liberce nevyužilo svoje právo ovlivnit budoucnost města, přeju Liberci hodně štěstí, bude ho potřebovat.