Krajský šéf liberecké ČSSD a europoslanec Robert Dušek bez uvedení důvodu stáhl na konci ledna žalobu na ochranu osobnosti proti Janu Korytářovi. Toho původně vinil z toho, že ohrozil jeho občanskou čest a dobré jméno, když jej Jan Korytář v médiích nazval libereckým sociálně demokratickým bossem s rozhodujícím vlivem ve straně. Nejedná se o první hrozbu žalobou vůči našemu sdružení či jeho členům, která byla sice halasně podána, ale na poslední chvíli potichu stažena.
Robert Dušek žaloval Jana Korytáře za výroky, které pronesl v rámci interview pro rádia Frekvence 1 a Českého rozhlasu na přelomu jara a léta 2011. Tehdy odvolaný liberecký primátor Korytář popisoval zákulisní prostředí liberecké politiky a Duška označil za jednoho z klíčových hráčů. Podle Jana Korytáře ovládá Dušek jako skutečný boss stranickou organizaci v Liberci pevnou rukou a obklopuje se naprosto loajálními lidmi.
Na to zareagoval Robert Dušek žalobou, se kterou se velmi hlasitě svěřil médiím. Nyní ji ale, bez udání důvodu stáhl. V jeho neprospěch hovoří skutečnost, že nejrůznější veřejné i stranické funkce obsazuje skutečně svými nejbližšími kolegy, často jsou to dokonce přímo jeho příbuzní.
Proti Duškovu způsobu řízení strany se začínají ozývat i hlasy ze samotné liberecké sociální demokracie. Zejména když se opět nechal, spolu se svými věrnými (kteří v posledních dnech odstoupili, jelikož čelí policejním obviněním), navolit do předsednictví krajského výboru, ze kterého po volebním propadáku v krajských volbách rezignoval.
Nejedná se o první žalobu proti našemu sdružení nebo proti jeho jednotlivým členům. V roce 2010 měl proběhnout soud mezi občanským sdružením Čmelák – Společnost přátel přírody a firmou Investorsko inženýrská. Akciová společnost (původně vzniklá jako dceřiná firma stavební firmy Syner) naše sdružení žalovala kvůli sérii článků o prodeji městských pozemků pro Průmyslovou zónu Sever uveřejněných na našem webu a v tisku.
Představitelé našeho sdružení se údajně měli dopustit pomluvy a tím způsobit, že Investorsko inženýrská tratila na zisku s jedním se svých obchodních partnerů. Tento rozdíl chtěla pak po našem občanském sdružení, konkrétně sumu přesahující o něco málo jeden milion korun. Byli jsme připraveni se hájit a svá tvrzení doložit. Nicméně pouhý den před nařízeným líčením jsme se dozvěděli, že Investorsko inženýrská svou žalobu stahuje.
Žalobu na Čmeláka podalo i město Liberec v čele s Jiřím Kittnerem, které ji ovšem rovněž stáhlo. Jednalo se o naše tvrzení a články ohledně prodeje bloku panelových domů v libereckých Pavlovicích, který se uskutečnil na sklonku léta 2009. Již tehdy jsme kritizovali tuto privatizaci bývalého pečovatelského domu v liberecké Šimáčkově ulici. Tvrdili jsme , že zvolený postup není pro město výhodný, ale jen nahrává jednomu zájemci.
Chybný styl privatizace – prodej domu s prázdnými byty vcelku a ne po jednotlivých bytech a pouze jedinému zájemci – znamenal jen v tomto případě pro městkou kasu prodělek téměř 18 milionů Kč. Ty inkasoval soukromý podnikatel, který byty v místě obratem prodal. Jediný, kdo si za původním stylem privatizace stojí je bývalý primátor Kittner, který rovněž spolu s radou žalobu podal.Nové vedení města na jaře 2011 i tuto žalobu stáhlo.
Vypadá to, že se z hlasitého podávání žalob naše sdružení a jejich následného tichého stahování stává součást libereckého folkloru. Jan Korytář k tomu dodává: „Ačkoliv se v médiích někdy objevuje tvrzení, že podávám trestní oznámení jak na běžícím pásu, skutečnost je taková, že jsem se doposud podílel na pouhých dvou, z nichž jedno by mělo v těchto dnech pravděpodobně skončit u soudu. Naproti tomu jsem musel jako fyzická osoba i jako zástupce naší organizace čelit již sedmi trestním oznámením či žalobám o náhradu škody, ve všech případech úspěšně.“
