Policie ukončila vyšetřování v případě neoprávněných odměn v liberecké nemocnici a navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti tři liberecké politiky.
Primátorku Martinu Rosenbergovou (ČSSD), bývalého krajského náměstka Zdeňka Bursu (ČSSD) a současného ředitele liberecké nemocnice Jiřího Veselku (USZ). Obviněným hrozí až dva roky vězení.
Všichni tři obvinění se měli dopustit nezákonného jednání v září 2011, kdy na valné hromadě Krajské nemocnice Liberec (KNL) schválili vyplácení odměn pro uvolněné členy krajského zastupitelstva, kteří zároveň zasedli do dozorčí rady liberecké nemocnice. Tím se měli podle policie dopustit střetu zájmů. Odměny byly schváleny na 30 tisíc korun měsíčně pro člena dozorčí rady, Zdeněk Bursa jako její předseda pobíral dokonce 50 tisíc korun měsíčně. Všichni obvinění svou vinu popírají a považují celý šetření policie za nesmyslné a bezdůvodné.
Dozorčí radu ovládla ČSSD (+ jeden zástupce Liberce občanům), do čela nemocnice byl jmenován bez výběrového řízení Jiří Veselka z Unie pro sport a zdraví s platem 150 tisíc korun měsíčně. Ekonomickým ředitelem nemocnice byl, rovněž bez výběrového řízení, jmenován někdejší liberecký primátor za ODS Jiří Kittner, ten pobírá 120 tisíc korun měsíčně.
Situaci kolem odměn v liberecké nemocnici otevřel na zasedání městského zastupitelstva Jan Korytář ze Změny pro Liberec. Intenzivněji se jí poté na půdě krajského zastupitelstva a v médiích věnovali Starostové pro Liberecký kraj (zejména Michael Canov a Martin Půta).
Zejména politici ČSSD se odměn odmítali vzdát a argumentovali právním názorem, který ale dlouhou dobu odmítali zveřejnit. Později přišli s právním posudkem advokátní kanceláře KALSCO, který tvrdil, že ve střetu se zákonem nejsou.
Mezi nejrazantnější zastánce odměn patřil liberecký zastupitel a náměstek hejtmana Libereckého kraje Martin Sepp či krajský radní Zdeněk Bursa. Posléze ale i všichni sociální demokraté obrátili a svých odměn se vzdali (Kamil Jan Svoboda z Liberce občanům se jako první vzdal odměn ještě před nimi). Důvodem měly být osobní útoky, které údajně směřovaly i na jejich rodiny, což ovšem nikdy nebyli schopni doložit.
Na stranu liberecké primátorky se po jejím obvinění postavili loni v létě členové vlastní koalice (Liberec občanům, ex-VV, USZ), ale i zástupci ODS a KSČM. Uvěřili jejím slovům, že návrh na odměny v nemocnici pro členy dozorčí rady podepisovala beze jmen, a tak nevěděla, že připadnou uvolněným radním. To se posléze ukázalo jako nepravda.
Ze zápisu z mimořádné valné hromady Krajské nemocnice konané 9.9.2011 jasně vyplývá, že bod o navýšení odměn dozorčí radě z původních 10 na 30 tisíc následoval těsně po jmenování jejích členů. Primátorka tedy musela vědět, komu odměny připadnou. Na toto posléze Martina Rosenbergová reagovala tak, že sice věděla, kdo bude členem dozorčí rady, ale nemohla vědět, kdo bude odměny pobírat a kdo ne.
Situace v liberecké nemocnici eskalovala v těchto dnech, když minulý pátek odmítla liberecká radnice skrze svého zástupce na valné hromadě Petra Černého (nezařazený, zvolený za VV) schválit nové členy dozorčí rady delegované Libereckým kraj.
Kraj má přitom v nemocnici vlastnický podíl 83%, město jen 17%. Důvodem neschválení zástupců libereckého kraje byla zejména jména Jana Korytáře a Josefa Šedlbauera ze Změny pro Liberec, kteří současný stav v liberecké nemocnici dlouhodobě kritizují a netají se snahou o důkladnou kontrolu nemocničního hospodaření.
