Před několika lety jsem byl s přítelem Janem S. ve Švédsku na rybách. Bylo to uprostřed lesů a jezer kdesi pod severním polárním kruhem. On je chytal, já je pekl na ohýnku a jedl. Spořádali jsme jich tenkrát za šest týdnů rovných sedmnáct metrů a dlouho jsem nemohl kolem prodejny ryb ani projít. Jednou jsme…

Jako majitel asi deseti startovních čísel z Jizerské padesátky, který se však tehdy jezdil jako Memoriál expedice Peru, jsem si nemohl nechat v neděli dopoledne ujít přímý přenos z té letošní. V leže (jak jinak) jsem sledoval podivné divadlo, u kterého televizní komentátoři učůrávali nad tím, že máme celý závod jako na dlani, protože televizní technikou pokryly celý…

Loni uběhlo dvacet let od chvíle, kdy byla na dva roky uzavřena silnice kolem přehrady Souš v Jizerských horách. O té doby trvá stav, kterému nejvíc sedí přívlastek Soušská pakárna. O co jde? Šestikilometrová silnice druhé třídy s označením 290 je jednou ze tří přístupových tras z Česka do Frýdlantského výběžku. Dvě vedou z Liberce – jedna…

Nestydím se za to. Nemám Vánoce rád. Patrně to je trauma z dětství, protože jsem nikdy nedostal pod stromeček to, co jsem si skutečně přál. Pamatuji se, jak mi jednou Ježíšek nadělil k Vánocům červené, co říkám, červené, rudé tepláky, dole s takovou stahovací gumičku, kvůli kterým jsem dostal jednu z mnoha dětských přezdívek. Kluci mi říkali…

 Motto: https://www.youtube.com/watch?v=-i6G5i0_lqI  …

„Tak nám (zas) zdražili vodu,“ chtělo by se parafrázovat známou větu posluhovačky Josefa Švejka paní Müllerové. Není to (zas) o moc, což je proslulý trik vodáren, neboť když zdražují po krůčcích a malých částkách, hromy a blesky naštvaných odběratelů k nim nedolehnou….

Kardinál Dominik Duka posvětil 17. listopadu 2015 tramvajovou zastávku, kde mimochodem nic nestaví, pojmenovanou po René Matouškovi a dalších devatenácti libereckých chartistech. Pan kardinál, který dal přímo na místě svou lepou postavou morální políček všem posměváčkům, kteří tvrdí, že je katolická církev nenažraná, tomu udělil správný lesk i dimenzi. Nejen proto, že Liberec je…

Z radosti, že se mi podařilo dotáhnout do konce vydání knihy o legendě Jizerských hor Gustavu Ginzelovi, jsem zašel do hospody. Ne, že bych k tomu pokaždé potřeboval tak pádný argument, stává se mi to i ve všední den. Je to zvyk z časů minulého režimu, kdy jsme omlouvali naše zálety a pití zásadní otázkou: Co jiného…

Hádáme se u nás v hospodě na Kopečku o to, jestli registrační pokladny ano, nebo ne. Řemeslníci a živnostníci jsou zásadně proti, druhá polovina, k níž se hlásím, míní, že když většina lidí v Česku daně platí, tak by to měli dělat všichni. Tudíž, podle mě, i tenistka Kvitová, když už jednou, sakra, reprezentuje náš všemi milovaný…

Už dvanáct let dělá Liberci ostudu místo, kde stávala od první poloviny devatenáctého století textilní fabrika bratří Liebiegů.  Devět hektarů lukrativních pozemků téměř uprostřed města patří nejspíš jedné holandské firmě v Groningenu, ale čert ví, jak to je. V katastru nemovitostí jsou totiž pozemky zapsané na firmu Nova Textilana ONE, jejíž jednatel je Bulhar Atehylke Kuipers…

V dnešním publicistickém pořadu Reportéři ČT proběhne reportáž o problematice rozdělování evropských dotací v Liberci. Kde jsou dnes předvolební sliby politiků, že nebudou veřejné prostředky přihrávat firmám s anonymními akciemi? Je po volbách, a tak to nikoho nezajímá. Příběh liberecké anonymní společnosti Iberus, která čerpá desítky milionů z veřejné kasy na hodně podivný projekt…