Ke svým 130. narozeninám, které bude mít liberecká radnice letos v září, by mohla dostat pěkný dárek – status národní kulturní památky. Jedná se o tom z popudu ministerstva. Politici i památkáři jsou jednohlasně pro.
Letos uběhne 130 let od slavnostního otevření liberecké radnice. Ve své době šlo o výjimečnou stavbu, a to nejen v rámci regionu, ale celého tehdejšího Českého království, ba i celé habsburské monarchie.
Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) věří, že by se do oslav jubilea mohlo prohlášení národní kulturní památkou stihnout. „Jednání o zapsání naší radnice začalo již loni. Tehdy ministerstvo kultury obeslalo města s tím, aby své historické radnice přihlásila na seznam žadatelů o statut národní kulturní památky a já pevně věřím, že naše radnice uspěje,“ uvedl Jaroslav Zámečník.
Liberec má zatím jen jednu národní kulturní památku – tou je horský hotel a vysílač na Ještědu od Karla Hubáčka. Stavba byla zapsána na seznam v roce 2006. „Shodou okolností jsem zápis na seznam národní kulturní památky tehdy připravoval z pozice krajského radního, tak se může stát, že budu i té druhé,“ dodal s úsměvem primátor Zámečník.
Na seznam národních kulturních památek chce ale i radnice ze sousedního Jablonce nad Nisou. I zde se jedná o výjimečnou, tentokrát funkcionalistickou stavbu, která navíc nedávno prošla zdařilou renovací. Loni také oslavila svých devadesát let.
O tom, že obě radnice mezi národní kulturní památky patří, jsou přesvědčeni i liberečtí památkáři. „Obě stavby jsou skutečně výjimečné svou stavebně historickou hodnotou a ve své době šlo o mimořádná architektonická díla, daleko přesahující hranice regionu. V případě liberecké radnice bychom podobně významné stavby z téže doby našli až ve Vídni nebo Mnichově,“ vysvětlil pro Náš Liberec význam liberecké radnice Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu.
Budova liberecké radnice se otevřela v září roku 1893, ale přípravy na její stavbu započaly již dvanáct let předtím výkupem parcel a tehdejších starých měšťanských domů. Stavba nové radnice představovala manifestaci sebevědomého Liberce a podílela se na ní většina významných institucí a osobností města, mj. Liberecká spořitelna a průmyslník Franz Liebieg.
S přímými stavebními přípravami se začalo v roce 1886, kdy byl pro stavbu radnice magistrátem zřízen stavební výbor, na jehož popud byli osloveni významní, německy hovořící architekti. Vítězem se stal nakonec Franz von Neumann se svým monumentálním vertikálním projektem ve formách zaalpské renesance, odvolávajícím se na radnici vídeňskou.
Součástí náročných exteriérů je sochařská výzdoba vídeňského sochaře Theodora Friedla. Nad vstupním portálem je reliéf s motivem založení staré a nové radnice, zobrazující nejdůležitější osoby spjaté se stavbou (stavitel Marcus Spacio, majitelka panství Kateřina z Redernu, starostové Kryštof Hentschel a Karl Schücker, architekt Franz Neuman a radní Ferdinand Felgenhauer). Zadní průčelí obrácené k divadlu zdobí tři rozměrné reliéty pod okny obřadní síně (textilní výroba ve městě, alegorie holdování městu Liberci a obchodní styky Liberce se světem).