Vratislavice nad Nisou mají o třetinu větší příjem na obyvatele než zbytek Liberce. Přitom využívají všechny jeho výhody, které ale za ně platí „velká“ liberecká radnice. Za poslední čtyři roky tento rozdíl činil 100 milionů korun. Investovat by se ale mělo i do ostatních městských čtvrtí, kde leckde chybí základní věci, říká současná opozice.

Minulý týden předával hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) starostovi Vratislavic nad Nisou Lukáši Pohankovi (rovněž Starostové pro Liberecký kraj) ocenění Stavba roku Libereckého kraje, kterou se stala knihovna IGI Vratislavice, vyprojektovaná hlavním městským architektem Jiřím Janďourkem (nezávislý na kandidátce Starostů pro Liberecký kraj).

„S velkou pokorou přijímáme toto ocenění. Největší ocenění je pro nás to, že se do IGI VRATISLAVICE chodíte bavit. Stejně tak, jako jste si zamilovali kulturní centrum a mateřskou školu na Nové Rudě. Ale tohle je výjimečný okamžik. Třetí cena Stavba roku Libereckého kraje za 11 let pro Vratislavice. Jsme hrdí, že pro Vás budujeme dobré místo pro život!“ uvedl starosta Vratislavic Lukáš Pohanka.

Je to již třetí ocenění Stavba roku za posledních 11 let, kterou Vratislavice získaly. Vedle toho se zde dobře pečuje o parky, zeleň, ale i domovy seniorů, školy a školky, což se rozhodně nedá říci o zbytku Liberce.

Lidé v Ostašově například marně již roky volají po tom, aby zde město vybudovalo chodníky alespoň pro děti, které navštěvují zdejší školu. Okolí škol v centru Liberce (například 5. května nebo Barvířská) připomíná dílem rumiště a dílem parkoviště, na Františkově se děti mají učit ve vaně bývalého zchátralého bazénu, o zeleni v centru města i na sídlištích škoda slov… Těch příkladů je až dost a víceméně rezonují před každým jednáním libereckého zastupitelstva ve stížnostech občanů.

Proč je mezi Vratislavicemi a zbytkem města takový viditelný rozdíl? Důvod je v zásadě dvojí.

Za prvé: Vratislavice jako jediný městský obvod mají vyčleněnou část příjmů, které Liberec dostává od státu ze sdílených daní. V rozpočtu roku 2022 je to pro Vratislavice kolem 120 milionů. Z toho si Vratislavice platí svoji radnici, školu, školku, údržbu ulic a zeleně, hřiště, domov pro seniory a také investice. Ostatní věci za vratislavické platí „velká“ radnice, stejně jako za všechny ostatní občany. Jde hlavně o náklady na dopravní podnik, divadla, bazén, arénu, odpady, některé sociální služby apod. Ve výsledku tak mají Vratislavice na každého obyvatele příjem cca 13.000 Kč ročně, zatímco zbytek Liberce jen 10.000 Kč ročně. To za končící čtyřleté volební období dělalo 100 milionů korun.

Za druhé: Vratislavice jsou jediným městským obvodem, a mohou si tak sami žádat o nemalé peníze z Evropské unie, z čehož jsou pak financovány zejména zdejší kvalitní stavby a projekty. Na rozdíl od ostatních čtvrtí si tak vratislavičtí mohli za poslední dekádu vybrat a připravit projekty za desítky milionů, které jim vylepší jejich obvod.

Popsaný čím dál tím větší rozdíl mezi tím, kolik peněz je určeno obyvatelům Vratislavic a kolik občanům z ostatních čtvrtí, se přestává líbit opozici. Chce, aby se podobně kvalitně rozvíjelo i Doubí, Vesec, Hanychov, Ruprechtice, Pavlovice i ostatní čtvrti. Podle opozice lze nalézt řešení.

„Před měsícem jsme navrhovali rozdělení dotačních peněz, které mají jít na veřejný prostor, mezi jednotlivé čtvrti podle počtu obyvatel. Z balíku několika set milionů mají nyní jít peníze jen do centra města a právě do Vratislavic. Vedení města náš návrh ale vůbec nepochopilo,“ podotýká Jaromír Baxa z Liberce otevřeného lidem (LOL) a připomíná diskuse z posledních zasedání zastupitelstva.

„Dalším krokem by mělo být ponechání výnosů daně z nemovitosti přímo ve čtvrtích. Dnes, když někde vznikne velký developerský projekt nebo továrna, místní komunitě to nijak nepomůže. Pokud necháme čtvrtím alespoň tyhle daňové výnosy, budou vědět, že mírně zhoršené životní prostředí bude dlouhodobě vyvážené penězi na veřejný prostor nebo na spolkovou činnost. Je to jedna ze změn, kterou bychom chtěli prosadit po volbách,“ dodává Jaromír Baxa.

Inspirace opozice vidí i v jiných městech, kde podle ní funguje spravedlivější rozdělení financí. Podle opozičních zastupitelů ale není ve vedení města k takovým krokům vůle. „Příčina neférového rozdělení peněz je dlouhodobě známá. Zatímco Pardubice určují podíl peněz pro jednotlivé obvody z toho, co zbude po zaplacení základních celoměstských výdajů každý rok, v Liberci fungujeme podle poměru určeného před více jak dvaceti lety. Tehdy měl Liberec mnohem nižší splátky dluhů. Zastupitelstvo Liberce tento poměr může změnit, dlouhodobě ale chybí vůle. Je ostuda Starostů, kteří vládnou v Liberci i ve Vratislavicích, že se tak dosud nestalo. Dělat takové zásahy, když je vedení města a městského obvodu z různých stran, je totiž vždycky těžší,“ vysvětluje Josef Šedlbauer ze Změny pro Liberec.