Je to jedno z míst, která se objevují na pohlednicích, mají nezaměnitelný genius loci a která dělají Liberec Libercem. Park u Severočeského muzea vedle Masarykovy třídy, který patří Libereckému kraji, ale v posledních letech viditelně chátrá. Podle vedení muzea se připravuje na rozsáhlou rekonstrukci. Její zveřejněná podoba ale budí u řady občanů obavy.
„Prosím Vás, nevíte, co se děje s parkem u muzea? Jeho stav je poslední dobou hrozný, chybí lavičky, odpadkové koše, parkují v něm auta a všude jsou odpadky…,“ ptá se jedna ze čtenářek našeho webu. Naše redakce dostala takových dotazů více.
Park, stejně jako Severočeské muzeum, patří Libereckému kraji. Ale ani zde se rozhodně nedá říct, že by tolik proklamovaná spolupráce mezi městem a krajem byla Liberci k užitku. Na přímý dotaz navíc kraj dává od problému ruce pryč. „Park spravuje Severočeské muzeum v Liberci, tudíž se prosím obraťte na jeho ředitele,“ zní lakonická odpověď z Libereckého kraje.
Liberecké muzeum se nedávno otevřelo veřejnosti po nákladné rekonstrukci, která upravila jeho vnitřní prostory a expozice a vyšla na 146 milionů korun. Okolní park, který je unikátním arboretem a historicky šlo vlastně o první libereckou botanickou zahradu, se ale revitalizace zatím nedočkal, byť se s ní počítalo a počítá.
Ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek vysvětluje, že park má projít zásadní proměnou. „Zhruba před třemi lety jsme oslovili renomovaný ateliér Krejčiříkovi, který za například podílel i na parkové úpravě Pražského hradu, a ten nám zpracoval projekt. Vycházeli jsme i z historických materiálů, jak původně arboretum kolem muzea vypadalo,“ říká Jiří Křížek.
Jenomže do plánů muzejníků zasáhla pandemie covidu. „Bohužel se to celé kvůli pandemii zastavilo. Původně jsme počítali s částkou zhruba 26 milionů korun, které jsme chtěli získat z evropských dotací, ale kvůli aktuální situaci neumíme říct, kolik by to bylo dnes,“ vysvětluje Křížek.
Navíc přiznává, že dnes ani muzeum ani kraj nemají na revitalizaci oblíbeného parku finance. „V současné době hledáme zdroje, které by nám pomohly park restaurovat,“ dodává ředitel muzea Jiří Křížek. Zároveň zve všechny, které budoucnost parku zajímá, na veřejné projednání, které u muzea proběhne ve čtvrtek 19. května odpoledne.
Jenomže navrhovaná nová podoba muzejního parku dráždí liberecké patrioty. Lidem ze spolku Staré město Liberec se například nelíbí plánovaný rozsah dlažby, který má stávající plochu parku pokrýt. Svolávají proto Liberečany na zmíněné veřejné projednání.
„Přátelé, komu není lhostejný osud parku u muzea, prosím, přijďte vyjádřit svůj názor na projekt na „přestavbu“ (kácení vzácných stromů, rododendronů, dláždění žulovými kostkami, místo zeleně betonová koryta, poutače a další kavárna, ohrožení chráněných druhů krahujce, veverky obecné, atd.), který bude 19. 5. od 17 hod. v sále Severočeského muzea představen veřejnosti. Ještě není pozdě!“ píše se v pozvánce na sociálních sítích.
Vizualizaci je možné si prohlédnout například na stránkách libereckého Českého rozhlasu.
Proti zamýšleným úpravám je i část liberecké opozice. Jmenovitě se ve věci angažuje i zastupitelka Zuzana Kocumová z Liberce otevřeného lidem. „Kde se stane, že politici, lidé jako všichni ostatní, se po zvolení do funkcí odstřihnou od běžných problémů, pomotají se jim priority a místo toho, aby řešili to, co lidi skutečně trápí, chtějí po sobě zanechávat „pomníky“?“ ptá se Kocumová.
„Na kraji vládnou Starostové, stejně jako na radnici v Liberci. A navíc – byl to právě Liberecký kraj, který z nedostatku kapacity – a vyhodnocení „nízké“ potřebnosti zabil projekt parkovacího domu a nového autobusového nádraží. A kde se uplatní uvolněné kapacity? Bravo, překopeme park u muzea. To jsme všichni potřebovali…,“ dodává liberecká zastupitelka.
Není ale jediná, kdo má nad chystanou podobou otazníky. Výhrady mají i liberečtí památkáři. „Záměr byl dosud pouze konzultován, zejména se specialistkou na zeleň. Národní památkový ústav se od počátku přikláněl k rehabilitaci historické podoby parku, kdy nám rozsah zpevněných ploch přišel předimenzovaný,“ říká Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci.
„Preferovali bychom řešení např. v mlatu, nebo ideálně se zachováním trávníku, s nově umístěnými lavičkami. Pozitivně bylo naopak hodnoceno odstranění novodobého schodiště na nároží pozemku. Do budoucna bude nicméně třeba reagovat na širší souvislosti s ohledem na plánovanou rekonstrukci dolní partie Vítězné ulice, aby došlo k logickému a vizuálně vhodnému provázání parku s ulicí,“ přibližuje stanovisko památkářů Jaroslav Zeman.
foto: Český rozhlas Liberec