Téměř 200 let starý dům, ve kterém byla historicky restaurace U Severů (původně U naděje) v liberecké ulici 5. května, nechává majitel schválně zchátrat, aby jej mohl dát strhnout. Proti jsou přitom památkáři. Nový vlastník domu má ale spojence mezi politiky i Radou architektů.
Restaurace U Severů byla v devadesátých letech jeden z prvních soukromých a posléze nejvyhlášenějších podniků v Liberci. Sídlila v historickém domě na ulici 5. května. Ten nyní chátrá a jeho noví majitelé usilují o jeho demolici.
Objekt bývalé restaurace U Severů má zvláštní vypovídající hodnotu. Představuje jeden z mála zachovalých klasicistních domů, které ještě dokumentují původní historickou zástavbu tzv. Filipova města ze začátku a první poloviny 19. století, kterou po sto letech vystřídaly okolní, většinou historizující či již secesní, nájemní bytové domy.
Dům tak dokládá střídání jedné éry, kdy ještě Liberec byl poddanským městem, za druhou, ve které se stal sebevědomou, průmyslovou metropolí severovýchodních Čech a politicky prvním městem německých obyvatel tehdejšího Českého království.
Budova v devadesátých letech 20. století získala soukromé vlastníky, kteří objekt posléze prodali a dnes jsou jejími majiteli vlastníci vedlejší společnosti Kasro, které sídlí v činžovním domě v bezprostředním sousedství.
Majitel domu i společnosti Kasro, Štěpán Hyk, několikrát požadoval demolici památkově chráněného objektu. Proti jsou ovšem památkáři. „Vlastník dotčené nemovitosti se netají tím, že by předmětný dům chtěl substituovat novostavbou v jiné půdorysné stopě a jiné hmotě objektu. Tento projekt byl v minulosti předložen k posouzení NPÚ, ÚOP v Liberci a byl projednáván Památkovou radou, která je poradním orgánem ředitele pracoviště a dle svého statutu se vyjadřuje k významným akcím obnovy, konzervace a restaurování památek, k urbanistickým zásahům a novostavbám v památkově chráněných územích. Památková rada substituci stávajícího objektu odmítla.“, popsal situaci ředitele Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Vlastník domu má ale zastání v Radě architektů, což je liberecký orgán, který zavedl kontroverzní bývalý primátor Liberce Tibor Batthyány (zvolen za a vyhozen z ANO). Hlavou liberecké Rady architektů je od roku 2017 Josef Smutný, který v minulosti libereckému zastupitelstvu i veřejnosti lhal o své kvalifikaci i pracovních zkušenostech.
Smutný za demolici historického domu na 5. květnu lobbuje dlouhodobě. Stěžoval si například na liberecké památkáře i na generálním ředitelství Národního památkového ústavu v Praze, ale jeho stížnosti byly jako nerelevantní shozeny ze stolu.
S Radou architektů ale souhlasí i hlavní architekt města, Jiří Janďourek. „Myslím, že celkový přístup a význam dobudování městského bloku a vytvoření jasného přechodu mezi konceptem zahradního města a blokovou městskou zástavbou je plně v souladu s tím co si tento prostor vyžaduje. Změna uličního profilu a dostavba celého městského bloku historicky postupující k Masarykově třídě to plně potvrzuje. Architekt doložil velmi silný koncept, rozbor a analýzu území včetně SHP. Dle mého soudu zde převládá více nově vzniklý městotvorný přístup jako vyšší hodnota než urbanistická stopa a měřítko stávajícího objektu.,“, uvedl Jiří Janďourek pro náš server.
Majitel objektu se po odmítnutí přímé demolice uchýlil ke „klasickému českému developerskému“ postupu. Tedy, pokud mu město nepovolí dům strhnout hned, nechává ho schválně chátrat. Již dnes se bývalý objekt restaurace u Severů poddává zkáze. Propadá se střecha, do objektu prší, není zajištěn, zkrátka dělá se vše pro to, aby začal „být nebezpečný“ a mohl být stržen.
Takový postup je sice v rozporu s vyhláškou, ale jak říká sám ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář, současný přístup samosprávy i státu jen nahrává podobnému přístupu vlastníků, kteří se chtějí historických objektů zbavit.
„Dochází k porušování vyhlášky, ale toto porušení není považováno za přestupek z pohledu památkového zákona. Tento legislativní nesoulad umožňuje vlastníkům či uživatelům tohoto typu objektu nechávat objekty neudržované (chátrající). Vámi zmiňovaný případ navíc není v Liberci ojedinělý. Lze tudíž konstatovat, že právní nesoulad nahrává v této věci vlastníkům. Zasáhnout může v této věci pouze stavební úřad, ale pouze v rozsahu jeho kompetencí a mimo zákonnou úpravu památkové péče.“, vysvětluje ředitel Krčmář.
Za zmínku stojí i skutečnost, že majitel společnosti Kasro má dobré styky s libereckými i krajskými politiky, zejména z řad Starostů pro Liberecký kraj. Na obranu jeho zájmů vystoupil například náměstek primátora Jiří Šolc a šéf Kasra Štěpán Hyk také pravidelně podporuje nemalými částkami akce hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.
Na letošním Plesu hejtmana Libereckého kraje například patřil mezi nejštědřejší sponzory, když hejtmanu Půtovi přispěl částkou 200 tisíc korun.