Ti první a úspěšní byli bratři Montgolfierové v roce 1783. Osm let po nich, v Praze 11. září 1791 při oslavách korunovace Leopolda II. za českého krále, vzlétl ve vodíkovém balóně J. P. Blanchard. Ten, co první přeletěl kanál z Francie do Anglie a co je ještě zajímavější, byl první, co přežil seskok padákem… A pak se Pražanům létání nějak zadrhlo na celých sto let.

A naši předchůdci v Liberci? Do dvaceti pěti let byli tam, kde Praha. Kousíček od libereckého zámku, na pozemcích bývalé jízdárny holandský provazolezec A. Terzy do koše papírové horkovzdušného balónu posadil zvířata. Žel, nedochoval se záznam, která to byla. Místní se dobře dívali a ještě téhož roku chtěli vzlétnout též. Okopírovali, co se dalo a když už seděli v gondole, někdo něco opomenul a balón shořel ještě před startem.

V Praze to ani nezkoušeli dalších sto let. Až při Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 se ledy pohnuly až tak, že součástí výstavy bude – pražská větroplavecká škola. Že šlo víceméně o podfuk, se zjistilo záhy. Balón „Kysibelka“ byl plochý, upoutaný balón, který nikdy nebyl vypuštěn volně do vzduchu a dokonce neměl ani geometricky souměrné tvary. Jednoduše řečeno, byl pěkně šišatý.

Jeho kapitánem byl Max Wolff, chodící v uniformě, kterou dobový tisk přirovnával k uniformě cirkusového krotitele lvů a byl to takový „srábek“, že na rozdíl od svých pomocníků ani nohou nevstoupil do koše balónu, jak se ho bál. A celá větroplavecká škola spočívala v tom, že za dva zlaté směl abonent vzduchoplavby vstoupit do koše Kysibelky a rumpálem byl po laně vypuštěn do nevelké vzdálenosti od země a následně stažen na zem. Pak jej kapitán Wolff slavnostně dekoroval za statečnost zvláštní medailí.

Na tom tragikomickém létání je nejcennější mimořádně vzácná medaile, kterou abonenti létání dostali – kosočtvercový odlitek z mosazné slitiny zlaté barvy. Zbabělého Wolffa si Pražané neoblíbili a ten se nakonec odhodlal něco na tom změnit. Vypustil Kysibelku se dvěma dobrovolníky v koši balónu. Ti moc štěstí neměli. Ve výši asi tisíc metrů balón praskl a s velkou trhlinou spadl nedaleko výstaviště, kde shořel. Dobrovolníci přežili a vše mělo dohru u soudu.

Kapitán Wolff byl za neopatrnost, která ohrozila lidské životy odsouzen ke čtrnácti dnům vězení a trosky ohořelé Kysibelky byly rozebrány jako suvenýr z výstavy. Pražané si ještě téhož léta objednali zkušené Francouze, aby jim ukázali opravdové balóny včetně seskoků padákem. Do Liberce se létání vrátilo až opět počátkem století. Věřme, že natrvalo…

Egon Wiener