Chování a jednání ministra financí Kalouska je vskutku božské. Začalo to fackou na ulici, kde se přece nesmí na bohy ani pohlédnout, natož na ně křičet. Příkladem takové božské nedotknutelnosti byla potom obhajoba některých jeho spřátelených souputníků, kteří jsou podle něj, stejně jako on nedotknutelní. Ona velice emocionální a mimicky zdařilá veřejná obhajoba na mne zapůsobila natolik, že jsem měl strach o jeho zdraví. Z čeho měl strach on nevím, ale měl.
Uvědomil jsem si však zároveň, že jako člověk z lidu a mrzký červ, zřejmě nemohu pochopit nestoudný útok policie na samý princip demokracie v naší zemi. Onen útok spočíval prý v tom, že se policii hrubě nelíbila předražená cena letadel CASA, za které je ČS armáda nakoupila, bez výběrového řízení a expertního cenového odhadu s podpisem ministra obrany paní Parkanové.
Pravdou ovšem je, že bozi nepotřebují výběrová řízení ani cenové odhady, sami vědí nejlépe, co je pro ně nejlepší. Miroslav Kalousek také jasně deklaroval, že tento princip fungoval drahná léta zpět a nikdo jej nenapadal, natož kriminalizoval. Vrcholem zpupnosti lidu prostého potom byly výkřiky, že ta drahná léta si bozi dělali absolutně co chtěli, na lid kašlali a nemysleli, tudíž celá jejich éra je nepřetržitou řadou kriminálních případů.
Když bohové někdy vysvětlují něco lidem, mohou nastat problémy, protože lid většinou používá tzv. selského rozumu, což je pojem bohům cizí a málo vznešený. Na Olympu mají přece své vlastní hodnoty, do nichž jim nikdo nemá právo co mluvit. Jde ale o to, kdo se bez koho víc obejde.
Zdeněk Hromas