Výstavba penzionu na nejznámější liberecké ulici, Masarykově třídě, byla schválena v roce 2019. V roce 2021 se začalo stavět a hotovo mělo být v roce 2023. Stavba je pořád nedodělaná a městu je jedno, jestli někdy bude.

V roce 2019, když se projekt schvaloval, se počítalo s tím, že u galerie vznikne moderní budova. Stavebníkem a investorem je liberecký podnikatel Michalis Dzikos. Po více než šesti letech je stavba stále nedodělaná a její stav hyzdí celé okolí. Z penzionu by se navíc měl stát rodinný dům, v rozporu s tím, na co stavba dostala povolení.

Tehdejší vedení města, tedy koalice Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS, dalo výstavbě v roce 2019 dokonce výjimku, přestože na území Liberce platí stavební uzávěra pro výstavbu ubytovacích zařízení. „Ta stavební uzávěra je primárně namířena proti různým ubytovnám, které s sebou nesou negativní sociální jevy. Plánovaný „Penzion Masarykova“ není takovým případem, proto jsme se v radě města shodli, že dostane z tohoto zákazu výjimku,“ stojí téměř v sedm let starém odůvodnění.

Stavba přitom začala na jaře 2021 a podle rozhodnutí stavebního úřadu byl její konec naplánován na květen 2023 (viz obrázek).

Dva roky sem, dva roky tam…

„Pokud mám správné informace, tak stavba, na níž se ptáte, byla zahájena. A to podle pravidel. V současné době je plně v režimu stavebníka, respektive investora. Odpovědnost za případnou kontrolu náleží stavebnímu úřadu,“ uvedl na dotaz naší redakce mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař. Ačkoliv jsme ještě urgovali o stanovisko stavebního úřadu, radnice se již odmlčela.

Nejde jen o stavbu samotnou, ale skutečnost, že stále není dokončena má i fatální dopad na svoje okolí. Chodníky, městská zeleň v majetku města je roky ničená technikou a podobně. Nicméně i tyto skutečnosti nechávají vedení města chladnými. Ostatně veřejný prostor a zeleň nejsou pro současnou koalici prioritou, jak dokazuje stav samotné Masarykovy ulice i celého města.

Masarykova třída byla zvolena před několika lety nejkrásnější ulicí republiky. Současné vedení města se tímto titulem rádo pochlubí, ale o samotnou lokalitu se zajímá pramálo. Takto vypadá městská zeleň kolem rozestavěného penzionu

O něco rozpačitější jsou památkáři z Národního památkového ústavu (NPÚ). Upozorňují ale, že ve věci musí konat výkonná složka, tedy magistrát. „NPÚ by mohl ve věci dát podnět orgánu památkové péče pouze v případě, že by stavebník nějakým způsobem nedodržoval podmínky závazného stanoviska vydaného na základě písemného vyjádření naší organizace nebo svojí činností ohrožoval jiné části památkového fondu,“ uvedl pro Náš Liberec již v minulosti ohledně tohoto případu ředitel NPÚ v Liberci Miloš Krčmář.

„Můj odborný názor je takový, že je ideální, aby každý realizovaný vstup do památkově chráněného území nebo do prostředí kulturní památky proběhl v co nejkratším možném termínu, samozřejmě s ohledem na kvalitní provedení vlastní realizace,“ dodal ředitel Krčmář na dotaz, zda se, podle něj, stavba netáhne příliš dlouho.

O penzionu má také jednat rada architektů, která jej schválila. Proti výstavbě tehdy nebyl ani hlavní architekt města a dnes náměstek pro architekturu a dopravní stavby Jiří Janďourek (STAN/Starostové pro Liberecký kraj). „Nejsme a priori proti zástavbě, ale výsledkem musí být z hlediska architektonického špičková kvalita. Ta ulice a celá lokalita si už rozhodně nezaslouží žádnou průměrnou nebo podprůměrnou architekturu,“ uvedl v roce 2019 pro náš web Jiří Janďourek.