Jak vypadala zasedání krajského zastupitelstva v roce 2023? Na konci roku jsme se rozhodli udělat malou rešerši a vybrat okruh nejzajímavějších i neproblémovějších a opakujících se témat, která se během zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje v letošním roce objevily.

Při porovnání a analýze bodů, které v roce 2023 projednávalo Zastupitelstvo Libereckého kraje (ZLK), jsme primárně vycházeli ze samotných materiálů předložených krajským zastupitelům, ale zároveň jsme se inspirovali u spřátelených organizací, jako jsou zejména Transparency International a Oživení z.s., které se v národním i nadnárodním měřítku systematicky a dlouhou dobu věnují boji s korupcí a za větší transparentnost samosprávy.

Na základě souhrnného posouzení materiálů předložených do ZLK jsme vytipovali nejproblematičtější oblasti, které předkládané materiály provázejí.

Zprvu je ale třeba konstatovat, že Liberecký kraj řádně plní většinu základních kritérií, které například výše zmíněné organizace uvádějí jako předpoklad pro správné a otevřené fungování samosprávy a které mu ostatně ukládá i zákon.

Nicméně nelze nekonstatovat, že by vše bylo v úplném pořádku a že by nebylo co zlepšit. A to za situace, kdy ve vedení Libereckého kraje jsou hned dva politické subjekty, které si transparentnost a otevřenost, jakožto i boj s korupcí, vetkly na svůj programový štít.

Uveďme nyní souhrn výše zmíněných kritérií.

Podklady pro jednání zastupitelstva zveřejněné v dostatečném předstihu

Podklady pro ZLK se veřejnosti předkládají zpravidla týden před samotným jednáním zastupitelstva. To lze označit jako termín dostatečný. Ocenit lze i skutečnost, že upozornění na jednání krajského zastupitelstva, včetně odkazu na příslušné podklady a on-line přenos, se objevuje i na webu krajského úřadu.

Jednoznačně kladně lze hodnotit i skutečnost, že Liberecký kraj zveřejňuje i harmonogram jednání jednotlivých zastupitelstev pro konkrétní rok. Celoroční plán zasedání zastupitelstva nepomáhá jen veřejnosti, ale umožňuje lepší plánování práce i médiím a externím subjektům, jejichž činnost a plánování se vztahuje i k rozhodování zastupitelstva

Dostupnost, úplnost a přehlednost zveřejněných materiálů

Zde už je situace komplikovanější. Liberecký kraj sice zveřejňuje informace, které poslouží jako základní informace sloužící k orientaci v problematice, ale velice často nejde nad svou zákonnou povinnost a lze jednoznačně říci, že zde vstřícný a zcela otevřený vůči občanům, s jejichž prostředky nakládá, není.

Přitom podstatným atributem transparentnosti je i přehlednost a snadná dostupnost. V materiálech, které vedení kraje předkládá veřejnosti, a seznamuje ji tak s programem, často chybí podstatné věci. Jsou to zejména:

Nedostatečná zdůvodnění v důvodových zprávách

Přitom důvodová zpráva by měla obsahovat stanoviska všech relevantních aktérů projednávaného tématu. Ne vždy tedy jen a pouze stanoviska věcně příslušných odborů, rady, výboru nebo komise apod. Důvodové zprávy by neměly opomíjet ani argumenty, které vyznívají proti předkládanému návrhu. Důvodová zpráva je pro rozhodnutí zastupitelů i kontrolu veřejnosti a médií naprosto zásadní.

Přesto v nich často chybějí informace buď o konkrétních částkách, jako jsou například výše odměn pro zvolené zástupce nebo zaměstnance kraje či jeho organizací a firem (viz. např: USNESENÍ č. 339/23/RK Stanovení platu ředitele Krajské správy silnic Libereckého kraje, p. o. z března 2023 nebo USNESENÍ č. 637/23/RK Odměna ředitelce příspěvkové organizace Domov Raspenava za novou výstavbu z června 2023) nebo i zdůvodnění příslušných návrhů hlasování (viz. např: USNESENÍ č. 369/23/RK Zplnomocnění ředitele Ing. Radima Pochopa k vedení Domova důchodců Hrádek nad Nisou nebo USNESENÍ č. 1617/23/RK – Přidělení služebního vozidla členu Rady Libereckého kraje z října 2023).

Nedostatečnost dat uvedených v podkladech pro veřejnost se ale týká daleko podstatnějších záležitostí, jako jsou například veřejné zakázky. Zde se již jedná o částky minimálně v milionech a desítkách milionů korun z veřejných rozpočtů.

Často chybí například zdůvodnění nákladů u jednotlivých veřejných zakázek (viz. např.: USNESENÍ č. 335/23/RK Veřejná zakázka „Most ev. č. 26833-1 Srní u České Lípy“ – Dohoda o narovnání z března 2023 nebo USNESENÍ č. 692/23/mRK Veřejná zakázka malého rozsahu „Zpracování projektové dokumentace – změny digitálních technologií, elektroinstalace, interiéru a nezbytných stavebních úprav ve 3. NP budovy krajského úřadu“ – dodatek č. 1 z května 2023).

Nejde ale jen o prostředky u veřejných zakázek, často v podkladech, které má občan možnost si přečíst, chybějí i jiné podstatné a závažné informace, jako je tomu např. u Bod č. 57 – Dodatek smlouvy mezi akcionáři Krajské nemocnice Liberec, a.s. z května 2023, která se týká aktuálně největší stavební zakázky Libereckého kraje, a přitom z předkládaných materiálů se nelze dovědět tak podstatné věci jako, proč se realizace projektu posune nebo zdůvodnění potřeby přesunu projektu do dceřiné společnosti KNL.

Nejedná se o výjimky. Zdůvodnění pro veřejnost chybí i u dalších kroků kraje zásadního významu, jako je například vytvoření Základní sociální sítě LK (USNESENÍ č. 1624/23/RK – Základní síť sociálních služeb LK – ZSLK 2024) nebo osud krajské strategie ohledně výstavby fotovoltaických elektráren, kde se postoje i kroky vedení kraje během roku zásadně mění (viz např.: USNESENÍ č. 1676/23/RK – Zrušení veřejné zakázky v rámci DNS „TDS – Výstavba fotovoltaické elektrárny na střeše objektu budovy „D“ Krajského úřadu v Liberci“ + USNESENÍ č. 1677/23/RK Zrušení veřejné zakázky v rámci DNS „TDS – Výstavba fotovoltaické elektrárny na střeše objektu Gymnázia Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou“).

Ohledně této problematiky je třeba zmínit ochotu jednotlivých náměstků, hejtmana i ředitele ex post kvalitu a stav předkládaných materiálů vysvětlit, nicméně jedná se právě vždy až o „ex post“ a některé argumenty těžko obstojí se zásadami transparentní veřejné správy a praxí běžnou jinde.

Ředitel krajského úřadu v dopise adresovaném našemu institutu v květnu 2023 jako vysvětlení a obranu předkládaných materiálů uvádí: „že materiály a jednání rady kraje jsou neveřejné, ovšem kompletní materiály projednané radou kraje jsou přístupné všem zastupitelům kraje po projednání na speciálním elektronickém úložišti: G-portál Libereckého kraje. Všichni zastupitelé jsou o tomto informováni ve Vámi zmiňovaném bodu č. 7 Zpráva o činnosti rady kraje, v jehož důvodové zprávě je následující text „V případě potřeby seznámení se s materiály rady kraje mají zastupitelé zřízen přístup na G-portál Libereckého kraje, kde jsou tyto materiály po projednání v radě kraje zveřejněny“. Podrobnosti týkající se výběrových řízení jsou k dispozici na profilu zadavatele, kde jsou vyvěšena.“

Tím si ovšem odpovídá. Materiály pro jednání rad jsou veřejně dostupné v řadě samospráv a není důvod, aby v případě Libereckého kraje byly občanům nedostupné, respektive aby byly dostupné jenom zastupitelům.

V dnešní době navíc není důvod (a o to méně technický), aby příslušná jednání rady, ke kterým se zveřejňuje i návrh na hlasování krajského zastupitelstva, nebyla zveřejňována.

Stejně tak není jediný důvod, aby podrobnosti týkající se výběrových řízení byly k dispozici pouze na profilu zadavatele a nebyly součástí veřejnosti předkládaných materiálů.

Pokud jsme na začátku tohoto bodu konstatovali, že podstatným atributem transparentnosti je i přehlednost a snadná dostupnost, je bohužel evidentní, že v tomto má Liberecký kraj co dohánět.

Řešením (a jistě nikterak technicky i personálně náročným) je zveřejňovat nejen jednání rady jako celek (nebo alespoň ty části, které se váží k bodům předkládaným ke schválení), ale rovněž předkládat i veřejnosti veškeré podrobnosti týkající se výběrových řízení i ostatních kroků spojených s vynakládáním veřejných prostředků.

Spolupráce s problémovými partnery

Je to zhruba pět let, co se Liberecký kraj začal odstřihávat od spolupráce s jedním z poskytovatelů autobusové dopravy, která podle něj byla problematická. Dnes opakovaně své rozhodnutí prezentuje jako správný krok a dokládá je řadou zpráv a posudků, které si nechává zpracovat.

V tomto ohledu je zarážející, že nepostupuje stejným způsobem i v oblasti zadávání stavebních zakázek. Jako příklad můžeme uvést letitou spolupráci kraje a jedné liberecké společnosti specializující se na provádění technického dozoru investora, která i letos získávala od kraje zakázky (viz např.: USNESENÍ č. 181/23/RK Rozhodnutí o výběru dodavatele veřejné zakázky v rámci DNS „BOZP – COV LK strojírenství a robotiky – SPŠT Jablonec nad Nisou, p. o.  a USNESENÍ č. 183/23/RK Rozhodnutí o výběru dodavatele veřejné zakázky v rámci DNS „TDS – Oprava střechy SŠ gastronomie a služeb, Liberec z června 2023).

Přitom tato společnost je, dle zprávy znalce vypracované pro Liberecký kraj, odpovědna svou špatnou prací za zhroucení stěn a podlah při realizaci projektu centra odborného vzdělávání v budově Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. To způsobilo před třemi lety zdražení celého projektu pro krajskou pokladnu z původních 34 milionů Kč na závratných 142 milionů Kč.

Vedle toho od Libereckého kraje získávají stavební zakázky i velké stavební firmy, které nepokrytě obcházejí, skrze své dceřiné společnosti, soudní zákaz účastnit se veřejných tendrů.

Pokud Liberecký kraj myslí svůj deklarovaný postoj vůči korupci na straně jedné a transparentnosti na straně druhé vážně, má k dispozici jednoduchý nástroj, ke kterému sahají samosprávy na západ od našich hranic již dlouhé roky, ale letos se k němu například odhodlaly i město a kraj Praha.

Je jím vytvořením Blacklistu. Blacklist tedy slouží jako informační nástroj o spolehlivosti dodavatelů a účastníků v soutěžích o zakázky či o jejich bezúhonnosti, respektive problémovosti. Samosprávám a jejím příspěvkovým organizacím nabídne přehlednou evidenci informací a dokumentace a poskytne jim důkazní podporu pro možné vyloučení dodavatele podle zákona.

Podpora nejbohatších z veřejných zdrojů

Jednoduchou analýzou rozpočtů kraje lze jednoznačně konstatovat, že stavební a stavebně-dopravní zakázky jsou pro kraj prioritou. V roce 2023 Liberecký kraj dokonce sáhl ke kompenzacím pro vybrané stavební společnosti, které údajně utrpěly ekonomickou krizí, spojenou zejména s válkou na Ukrajině.

Jenomže jak ukázal náš institut, nebyla to vždy pravda. Jenom letos bylo schváleno několik usnesení, která zaručovala podporu společnostem, které se vůbec neocitly v potížích, ale naopak generovaly stamilionové zisky.

Jedná se například o USNESENÍ č. 132/23/RK Veřejná zakázka „Silnice III/27246 Křižany po křižovatku s III/2784“ – Dohoda o narovnání – poskytnutí kompenzace nárůstu cen společnosti Integra stavby a.s. z února 2023. Přitom zmíněná společnost měla v době schválení tohoto materiálu konsolidovaný výsledek hospodaření po zdanění 100 203 000 Kč.

Dalším příkladem je stejné usnesení, pod bod Veřejná zakázka „Silnice III/2907 Fojtka“ – Dohoda o narovnání – poskytnutí kompenzace nárůstu cen společnosti Eurovia CS a.s. Tentokrát kompenzace cen stavebních materiálů ve výšce 717.182,76 Kč včetně DPH mířila ke společnosti EUROVIA CS, a.s., za provedení silnice ve Fojtce. Společnost EUROVIA CS, a.s., přitom za poslední uvedené období vykazovala, v době předložení a schválení tohoto materiálu, čistý výsledek hospodaření 700 950 000 Kč.

Řešením pro eliminaci nebo alespoň odpovědnější rozhodování u takto problematických bodů souvisí s výše zmíněnou nedostatečnou informovaností zastupitelů i veřejnosti v důvodových zprávách. Zastupitelé i veřejnost by měli mít nárok na to, aby podobné případy mohli posoudit s dostatečným množstvím faktů a souvislostí, kam zajisté například čisté výsledky hospodaření patří.