Celá kauza rušení poštovních poboček je pokřivená nefunkčním modelem české veřejné správy. Ten neumí efektivně řešit střety mezi zájmy samospráv a zájmy celorepublikovými. V současném systému se stávají klíčovými figurami starostové 6 500 českých obcí, kteří velmi často příliš upřednostňují lokální zájmy nad funkčností celku.
K současnému hektickému rušení poboček pošt nemuselo vůbec dojít. Je už dlouho jasné, že vývojem na trhu doručování postupně ztratila Česká pošta výlučné postavení při poskytování komerčních služeb. Je tedy celkem pochopitelné, že se měla změnit na organizaci poskytující především veřejnou službu, optimálně dostupnou pro občany. A modely v zahraničí jasně ukazují, jak k tomu mělo dojít. Racionálně a úsporně. Není tudíž překvapením, že v ČR tento proces probíhá úplně opačně.
Proč Česko opět zaspalo?
V sousedním Rakousku je cca 1 900 poboček pošt. Z toho je ovšem poboček provozovaných přímo státním podnikem pouhých 546. Zbytek jsou franšízy provozované obecními úřady, obchody, trafikami, čerpacími stanicemi, infocentry apod. Ze 13 000 poboček pošt v Německu jsou soukromými subjekty provozovány všechny. V ČR je poměr opačný. Ze současných 3 200 poboček jich v režimu Pošta Partner funguje jen 800.
V reorganizaci pošty tu máme tedy opět mnohaleté zpoždění oproti západním státům. Už několik let zde měl stát, Česká pošta a obecní samosprávy dolaďovat podmínky, které výše popsanou transformaci zajistí. U malých poboček na malých obcích by zcela jistě museli vzít svůj díl odpovědnosti i starostové menších obcí. Včetně závazku podílet se na financování poboček v režimu Partner. Jenže proč by to dělali, když mohou prostě jen lobbovat za svoje zájmy? To je levnější a zjevně účinnější.
Svaz měst a obcí, či jeho prodloužená „politická“ ruka v podobě hnutí STAN jsou v současnosti tak silnými hráči při projednávání opatření na zefektivnění veřejné správy, že všechna taková opatření jdou prosazovat jen velmi ztuha. „Populární starosty“ si zde nechce nikdo znepřátelit. Při hodnocení důvěry politiků se pravidelně umísťují v čele, byť to jen pramálo souvisí s jejich politickými či morálními kvalitami. Mnohem více to vyplývá z přirozené vlastnosti člověka – voliče preferovat toho, koho zná, kdo je mu bližší, kdo je tak schopný lépe hrát hru, že se pere právě za jeho zájmy. Bližší košile než kabát. Ostatně tato matematika naposled krutě spočítala volební výsledek Pirátům ve volbách do sněmovny, kdy byli jejich kandidáti masově přeskákáni starosty nominovanými koaličním hnutím STAN.
Lokální zájmy vs. efektivita
Důsledky této „tyranie samosprávy“ jsou nicméně pro stát paralyzující. Upachtěným kompromisem kvůli ní skončila např. snaha o zefektivnění a digitalizaci agendy stavebního zákona. Všichni si ještě můžeme pamatovat hřmotné volání senátora a starosty Chrastavy v jedné osobě, Michaela Canova, že při obhajobě malých stavebních úřadů „musíme jít na krev“. Byť tím podráželo hnutí STAN svého koaličního partnera, Piráty, s ministrem Bartošem na Ministerstvu pro místní rozvoj. A teď tu máme obdobný příběh o zcela neefektivním modelu zeštíhlování České pošty.
Na stole je tak nyní rušení mnohem vytíženějších a využívanějších poboček ve větších městech, aniž by se to dotklo ztrátovějších poboček na menších obcích. Argument zachování dostupnosti služeb i na venkově je přitom zcela jednoznačně důležitý. Nicméně byl by řešitelný výše popsaným modelem transformace poboček do modelu Partner. Menší obce by naopak financováním takto provozovaných poboček mohly dosáhnout výhodných synergií, spojit provoz pobočky s provozem Infocentra, dotovaného obchodu se základními potravinami apod. Jistě někoho napadne, že chudičké obce na něco takového nemají peníze. Tak jen pro základní orientaci. Rozpočet např. města Hejnice s necelými 3 000 obyvateli je 90 mil. Kč. Opravdu by se tam nenašly peníze na výplaty dvou poštovních úřednic / prodavaček? Nemělo by být využití obecních peněz právě pro zachování dostupných veřejných služeb tou první prioritou, namísto budování různých pomníčků?
Malost v Česku, malost v Liberci
Naprosto analogický příběh v lokálním měřítku se tak odehrál nyní i v Liberci. Vedle kritérií dostupnosti a vytíženosti poboček se totiž do kritérií ohledně rušení poboček dostalo i pravidlo, že pobočky nebudou rušeny v obcích či městských částech, kde je jen jedna pobočka. Rukopis „starostovského“ ministra Rakušana je zde zcela zřejmý. Tohoto pravidla ihned využil v Liberci starosta jeho jediného odděleného městského obvodu, Lukáš Pohanka. A přestože by vratislavická pobočka v kritériích vytíženosti a dostupnosti neuspěla, odvolal se na formální kritérium samostatného městského obvodu. V důsledku toho spadla mezi rušené pobočky namísto té vratislavické jedna z nejvytíženějších, pobočka v OC Globus. Navzdory datům o vytíženosti, navzdory petici s cca 1 000 podpisy, navzdory politické dohodě napříč zastupitelstvem mezi kluby ANO, ODS, LOL i částečně SPD.[1]
Do adorace poskytování těchto služeb zrovna v obchodních centrech za městem u dálnice mám daleko. Nicméně data o velkém využití této pobočky byla neoddiskutovatelná. Z těchto dat totiž zároveň vyplývají i možnosti pro nahrazení rušené pobočky modelem Partner+, který byl nyní Českou Poštou připuštěn. V OC Globus by muselo město hradit mnohem vyšší náklady na mzdy více pracovníků, stejně tak nájem zde bude mnohem vyšší.
Starosta Vratislavic Lukáš Pohanka tak mohl učinit gesto vyzrálého politika schopného uvažovat v širších souvislostech. Tedy nabídnout nahrazení pobočky ve Vratislavicích pobočkou Partner+. A umístit jí např. do Infocentra, nového luxusního kulturního centra IGI či do obecního úřadu. Ušetřit tak za nájem, využít výše popsané synergie. Prostě nabídnout racionální a efektivní řešení, které nezohledňuje jen parciální zájmy Vratislavic, ale zájmy celého města.
Není překvapením, že se mu opět něco takového nepovedlo. A že opět trval na sobeckém řešení poškozujícím zbylých 90 000 obyvatel Liberce. Největším paradoxem tak zůstává, že právě Lukáš Pohanka v posledních komunálních volbách opět obhájil postavení nejoblíbenějšího libereckého politika s největším počtem preferenčních hlasů. Je to naprosto kuriózní ukázka toho, jak si mohou občané tohoto státu fanouškovstvím a patriotismem při volbách podřezávat větev sami pod sebou.
Jindřich Felcman, Zelení, předseda zastupitelského klubu Liberec otevřený lidem
[1] Pro vysvětlení aktuální složité situace. Na jednání Zastupitelstva města Liberec dne 27. 4. bylo hlasy zastupitelů převážně z výše popsaných klubů schváleno nahrazení vratislavické pobočky na Partner+ a zachování regulérní pobočky v OC Globus. Nicméně starosta Lukáš Pohanka i nadále trval na nesouhlasu s takovým řešením. Hned dne 28. 4. tak přišla reakce odpovědného zástupce České pošty, který označil přijaté usnesení zastupitelstva města bez souhlasu Městského obvodu Vratislavice za nenaplnitelné. Pobočka v OC Globus tak opět spadla mezi pobočky rušené.
