Aktuální kauza ohledně premiéra Andreje Babiše, který skrze offshore firmu nakoupil luxusní nemovitosti na francouzském Côte d’Azur, otřásá předvolebním mediálním prostorem České republiky. Zcela právem. Jenže: máslo na hlavně nemá zdaleka jen Babiš.
Takzvané offshore společnosti mají de facto dva důvody existence. Za prvé zatajit skutečné vlastníky a zejména za druhé vyhnout se placení daní skrze destinace v daňových rájích. Pokud si takto krátí daňovou povinnost skutečně i premiér této země (který navíc proti offshore společnostem v minulosti tak horlivě bojoval), je to skandál, byť tak učinil před svým vstupem do politiky. A je to daleko důležitější než všechny StB příběhy a motýle dohromady.
Jenže, jak to tak v Čechách a na Moravě bývá, nejvíc křičí „Chyťte zloděje!“ sami zloději. Protože jsme web liberecký, podívejme se do nedávné historie, de facto současnosti, kdo všechno se s offshory umazal.
Začněme od shora. První politický představitel celého kraje, hejtman a v současnosti kandidát koalice PirStan Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) má jít dle státního zástupce na 5 let do kriminálu za to, že pomáhal Metrostavu tunelovat dotace při cinklé veřejné zakázce rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény. Ale komu že tato památka patřila a patří?
Jedná se o společnost IBERUS, s.r.o., která patřila společnosti IBERUS EURO, SE, klasické offshore firmě na klíč, jejíž vznik a prodej těm, kteří chtěli maskovat své vlastnické podíly a „optimalizovat“ své daňové povinnosti (rozuměj vyhýbat se českým daním), zařizovala jedna společnost z pražského Žižkova. Dnes za IBERUS EURO, SE, jedná pan Oleksandr Leutskyi z Chýně u Prahy.
Ve prospěch těchto společností, kterým se skrze desítky milionů z evropských dotací měl podezřele zhodnotit majetek, ale nejednal jen hejtman Půta. Jednatelem společnosti Iberus, s.r.o., byl dlouhé roky vlivný člen místní ODS Jiří Zeronik, byť i u soudu s hejtmanem zaznělo, že hlavní postavou je zřejmě bývalý náměstek primátora Pavel Krenk, rovněž z liberecké ODS.
Ostatně mezi lidmi z liberecké ODS byly offshory velice oblíbené. Zejména je využívala síť firem kolem Syner Group, která je s libereckými občanskými demokraty spojena pupeční šnůrou. Bývalá a dnes již zaniklá dceřinka Syneru, společnost Investorsko inženýrská a.s. například třeba používala celou síť firem, u většiny těchto firem byla jediným akcionářem společnost SOL Brno, u které jsou pak společníci například z Britských Panenských ostrovů a jiných částí planety. A z Investorsko inženýrské přišel po roce 2011 do liberecké politiky někdejší lídr ODS a posléze i její liberecký zastupitel, Tomáš Hampl.
Služeb a výhod offshorových společností ale nevyužívala jen liberecká ODS a nepomáhali jí jen Starostové. Své vlastníky dlouhé roky kryla i společnost BusLine, kdysi autobusový hegemon našeho kraje. A tato firma si ochočila politiky napříč stranami, od KSČM, ČSSD, ODS až po Starosty, kde například bývalému náměstkovi hejtmana Půty Vladimíru Mastníkovi přinesla náklonnost k BusLine trestní obvinění ze strany policie.
Mezi adresy vlastníků v nedávné minulosti patřily daňové ráje jako například Kypr nebo Grenadiny. Dnes se společnost jmenuje Witbystar a její jednatelkou je třicetiletá Rózsa Cecilia Balogné z maďarského Nagydobosu.
Služeb offshore společností využívají po celém světě miliony lidí. Ročně jich vznikají desítky tisíc. Využívá je například i organizovaný zločin nebo prostě jen ti, kteří nechtějí danit nebo nechtějí, aby se na ně vidělo. Jak je vidět, ani v Liberci jich nebylo a není málo.
