Ano, to téma už tu bylo. Ale je to natolik klíčový i signifikantní problém (nejen) liberecké politiky, že se mu prostě nevyhneme. Politika se dnes dělá hlavně skrze obrázky, sociální sítě, nakoupené PR články, prostě marketing obecně. Jenže se to tluče s realitou tak, že to někdy nemusí stačit.
Současná koalice na radnici vládne 3 roky. Pamatujete si, jak nakráčela na magistrát s velkými rameny a hned začala veřejnost i média doslova zahlcovat vším, co pro dobro města i jeho obyvatel vykoná? Uběhlo sotva pár týdnů a už tu byly velkolepé vizualice. Přestavba Tržního, Šaldova náměstí, Nová Pastýřská, nový rozměr péče o zeleň a veřejný prostor…
Jenomže uběhly tři roky a opravdu zůstalo jen u těch obrázků a líbivých vizualizací. Tento týden jsme se dozvěděli, že se letos ani nezačne s rekultivací plochy vedle služebny policie vedle Pastýřské, která generacím Liberečanů sloužila jako hřiště a sportoviště, než z ní neviditelná ruka trhu a blahobytu udělala ohyzdné parkoviště. Ale prý za rok snad.
Současnému vedení města se už nějaký ten pátek přezdívá obrázková koalice nebo také koalice obrázků. Docela právem. Nic víc za ní zatím nezůstává, dotahuje projekty po minulém vedení města a uvidí se, zda to bude za rok stačit.
Ještě větší trable s realitou mají na Libereckém kraji. Krásně se to ukázalo na příkladu mostu v Poniklé. Na začátku prázdnin vedení kraje v čele s hejtmanem všechny ujišťovalo, že není možné jiné řešení a jeden z nejstarších krkonošských mostů prostě musí k zemi. Ba co víc, už se začalo s demolicí.
Jenže pan hejtman chce být pan ministr dopravy, a tak se lekl křiku veřejnosti a ukázkově otočil. Dnes se prezentuje jako zachránce mostu v Poniklé a vyhlašuje dobrou zprávu, že most byl prohlášen kulturní památkou. Jenomže jen díky památkářům a místním občanům, být to na něm a jeho vedení, most přes Jizeru už dávno nestojí.
Tohle žonglování se skutečností nás navíc bude stát, jak uvedl Náš Liberec jako první, 7 milionů korun, a nikdo neponese odpovědnost. Co je ale ještě větší drzost, je stavět se do role zachránce pouhé dva měsíce po nařízené demolici. To už je dost i na českého voliče a hejtman to dostává na sociálních sítích pořádně „sežrat“. Není se co divit.
Za zmínku stojí i role náměstkyně pro kulturu Květy Vinklátové, která měla být první, kdo měl křičet, když měl jít historický most k zemi. Jenomže tato někdejší občanská aktivistka z iniciativy Je čas mlčet se rozhodla pohodlně se politickou kariérou promlčet a prokývat hlavou. Jak někdo poznamenal v diskusi na našem webu: stěží si představit zbytečnější politickou práci.
Takže shrnuto a podtrženo: řídit politiku podle Facebooku není jen trapné a pokrytecké, ale zejména škodlivé. Energie věnovaná vlastnímu PR by se měla využít k něčemu pořádnému a hlavně reálnému. To ale holt víc bolí.
