Aféra plukovníka Romana Prymuly, který se nechal nachytat na tajné schůzce s šíbrem z hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a stálo ho to křeslo ministra, převálcovala všechny mediální zprávy tohoto týdne. Do jisté míry právem, byť je neuvěřitelné, kdo všechno a jak se k tomu vyjadřuje. V Liberci máme koaliční prohlášení nové krajské vlády a z politického života ohlásila odchod asi nejvýraznější postava poslední dekády, Jan Korytář.
To, co předvedl ministr zdravotnictví je arogance moci a taky obyčejná blbost. Reálně nikoho neohrozil, ale dal strašlivý argument do rukou antirouškařů a popíračů nebezpečí, kteří teď budou o to drzejší a výsledkem nebude jen nutnost poslouchat jejich konspirační tuposti, ale i vyšší reálné ohrožení ostatních lidí.
Přitom daleko závažnější je například ptát se na to, co se skutečně na takové schůzce řešilo. Nebo to, kdo a proč poslal právě Prymulu před onu restauraci na pražském Vyšehradě vyfotit.
Prymula udělal politickou chybu a ponese si následky. Naštěstí. To totiž politici musí. Nebo by aspoň měli. V souvislosti s tím je ale pak naprosto neuvěřitelné, kdo se k ministrově pochybení vyjadřuje. Nejde jen o míru vkusu a hysterie, která se spustila na sociálních sítích od lidí, kteří se mají z jakéhosi důvodu za lepší a mravnější. Když Prymulu peskují politici, kteří sami odmítají opouštět své dobře placené funkce za daleko vážnější pochybení nebo třeba když jsou obviněni či dokonce obžalováni z korupce, je z toho už jen politický kýč a předvolební hyenismus.
V Libereckém kraji se sepsal návrh koaliční smlouvy i koaličního prohlášení. Už jsme o tom psali: z hlediska transparentnosti a z hlediska toho, jakým způsobem někdejší, stávající i budoucí političtí vládci kraje, dělají reálnou politiku, je to jen a pouze špatný vtip a nic neříkající klišé. Slibovat se dá cokoliv a taky se to dělá. Politika půjde ale úplně jinými cestičkami. I přes soudní síně, minimálně v případě hejtmana.
Totéž se týká i koaliční smlouvy mezi jednotlivými stranami. Připomeňme, že v roce 2012 se Starostové a Změna při začátku koalice ujišťovali, jak budou společné konflikty řešit standardně a pomocí předem dohodnutých pravidel. Ale ejhle, co se nestalo. Hejtman Půta, který si před kamerami odmítal podat ruku s libereckými komunisty (protože je přeci tak moc demokratický), potají dohodl s opozicí, včetně těch samých komunistů, za zády koaličního partnera podraz a odvolání vlastní náměstkyně jen proto, že se jí nelíbilo, jak hejtman a ostatní jdou na ruku BusLine. Takže shrnuto: koaliční smlouva je jen cár papíru bez reálných dopadů.
Libereckou politiku opustil Jan Korytář. Bezesporu jedna z nejvýraznějších tváří posledních deseti let. Politik, který poprvé skutečně vystoupil proti místnímu syndikátu, který do značné míry ovládá zdejší politiku. Korytářovi budiž ke cti, že své postoje myslel vážně a stál v nich pevně i po volbách a nešlo mu jen o to, aby získal VIP místo ve skyboxech místní hokejové arény, jako tomu bylo a je například u ostatních politiků, kteří před volbami pranýřují vliv zákulisních skupin. Jmenujme třeba bývalého libereckého primátora Tibora Batthyányho nebo hejtmana Martina Půtu, kterého lobbing za zájmy stavebních gigantů dovedl až na lavici obžalovaných.
Korytářova neústupnost ho v roce 2011 stála místo primátora, když odmítl Syneru podepsat dvě kontroverzní zakázky na lázně a bazén. Nedal se koupit, a to se neodpouští. Následovalo deset let odstřelování, podávání anonymních trestních oznámení, žalob i nakupování politických soupeřů i spojenců. To přineslo nakonec své ovoce. Jan Korytář mluví o únavě i znechucení politikou. Připravujeme s ním velký rozhovor. Uvidíme, co všechno o liberecké politice prozradí. Stejně tak jako bude zajímavé, zda liberecká opozice najde někoho stejně výrazného na jeho místo.
