Hora, která se tyčí nad Libercem, je pro jeho obyvatele symbolem domova a srdeční záležitostí. I proto jsou hákliví na necitlivé nakládání s ní. A v tyto dny, kdy byla vydána slovenskému predátorovi, zcela právem. Je to ostuda městské i krajské politické reprezentace.
V minulosti jej obyvatelé Liberce a okolí nazývali Dědem Ještědem. Rodinný nádech takového označení pro horu jasně vyjadřuje citový vztah, který měli Němci i Češi k majestátnímu kopci, který se stal symbolem celého města i regionu.
Po válce se tento vztah ještě umocnil díky geniálnímu architektonickému dílu Karla Hubáčka, jehož televizní vysílač a hotel je po právu na piedestalu moderní české i světové architektury. Horu nad městem, dokreslenou pro svou jednoduchost a čistotu úchvatnou stavbou má prostě pod kůží zažitý každý Liberečák od dětství až do smrti.
O to smutnější a ostudnější je osud hory i vysílače v novém, respektive již 30let starém režimu. Jeho privatizace mu dala v lecčem na frak. Rekonstrukci vysílače slibují všichni politici už nejméně dvacet let. Nejnověji hejtman Martin Půta, který o ní mluví osm let, vždycky před volbami, samozřejmě.
Lyžařský areál pak byl dán v plen slovenským dravcům, kteří již roky v Tatrách všem ukazují, že se ve své honbě za zisky nezastaví ani před přírodou, ani před dostupností lyžování pro širší vrstvy. V Tatrách si počínají jako buldozer, který jede, drtí, vyvrací a odsouvá stranou stromy i lidi, kteří nemají tisíce denně, které by v jejich areálech mohli utratit.
Liberecká politická reprezentace, čest výjimkám, známá svou prodejností a neochotou i neumětelstvím pracovat pro veřejné blaho, slovenskému oligarchovi poskytla v plen i liberecký Ještěd. Za podmínek, jako vždy velmi výhodných až podezřelých.
To bylo řečí, jak již město a veřejná kasa nebude muset dávat do areálu na Ještědu ani korunu. Během roku a půl stihli slovenští podnikatelé skrze své lobbisty mezi politiky, kam patří jedna liberecká zastupitelka i hejtman sám, dostat přiklepnuto tu 15 milionů na můstky tu odpuštění části již tak směšného nájemného.
Teď se chystají kácet. Ve velkém a bez náhrady. Nehledě na to, co to udělá s ještědskými lesy, ohroženými suchem a jemu v patách jdoucím kůrovcem. A vedení kraje jim jde opět vstříc. Zisk je zisk a koupit si zdejší provinční politiky se evidentně vyplatí.
Před sto lety tehdejší Liberečané udělali z Ještědu milované výletní místo. Před padesáti lety z něj tehdejší Liberečané díky Karlu Hubáčkovi udělali místo ještě milovanější až kultické. Co z něj udělají dnešní Liberečané? Přírodně vydrancovaný lunapark pro horních pár tisíc, ze kterého budou mít sotva pár drobných shozených ze stolu.
A to ještě jen v případě, že si slovenský podnikavec nesbalí fidlátka, jak vyhrožuje, když chce další peníze z kapes těch samých Liberečáků…
