Výsledek téměř dvouleté práce nového vedení města v agendě parkování na sídlištích by se dal popsat známou citací ze Švejka: „Po úhybných manévrech jsme se zakopali na předem připravených pozicích.“

Parkování na libereckých sídlištích je dlouhodobý problém. Vyplývá z prostého faktu, že lidé mají více aut, než na kolik byla sídliště v době svého vzniku projektována. V dubnu minulého roku oznámil bojovně náměstek Jiří Šolc (Starostové pro Liberec), že na sídlištích provede parkovací revoluci. Na sídlištích se vymezí rezidentní parkovací zóny, majitelé bytů si budou moci za cca 500 Kč pořídit kartičku, která umožní jednomu auto na byt v těchto zónách parkovat. Každé další auto na byt by mělo parkovací kartu citelně dražší – 6.000 Kč až 8.000 Kč ročně.

Jenže na sídlištích není dostatek míst ani pro počet aut odpovídající počtu bytů. Lidé tak na předmětný návrh J. Šolce reagovali tvrdou kritikou. Proč by měli platit za parkování, které ovšem není garantované? Starostové se zachovali naprosto tradičně – ze svého záměru ucukli, pozitivní mediální obraz je pro ně důležitější než řešení skutečných problémů obyvatel města.

Nyní, po roce, tak přichází návrat na původní pozice. Parkování na sídlištích bude stále na volno, město bude ale i nadále prodávat vyhrazená místa. Dochází jen k jedné úpravě – tato vyhrazená místa budou stát více peněz, na sídlištích 20.000 Kč ročně. Výsledek tak lze shrnout následovně: Bohatší obyvatelé sídlišť si budou moci nadále nakupovat vyhrazená místa a tím snižovat celkovou parkovací kapacitu sídlišť. Vyhrazená parkovací místa totiž nejsou využívaná tak efektivně jako nevyhrazená – majitelé aut je nemohou sdílet a velkou část doby jsou tak nevyužitá. Pokračováním jejich prodeje tak radnice problém s parkováním na sídlištích pro většinu obyvatel dále zhoršuje.

Pro bohatší lidi je to zpráva dobrá, ti si mohou 20.000 Kč ročně za komfortní parkování u vchodu dovolit. Je to vlastně taková hezká ukázka toho, že pravo-levé dělení politiky se může projevit i na komunální úrovni. Byť se třeba právě Starostové či jejich koaliční kolegové ANO snaží prezentovat jako nositelé „prostě správných“ řešení. Zkrátka ne vždy je takové správné řešení správné pro každého.

Přitom původní úvaha náměstka Jiřího Šolce nebyla zas tak špatná. Jím navržený systém by ze sídlišť eliminoval dlouhodobě zaparkované vraky, pro druhá či třetí auta v rodině by si jejich majitelé museli zkrátka hledat místo na vzdálenějších parkovacích místech. Z velké části by se tak problém parkování vyřešil, sídlištím by se znatelně ulevilo. Stačily by dvě věci: 1) Neprovést toto opatření tak nešikovně, že se po lidech chtělo za vyřízení parkovací karty 500 Kč ročně. Byť nejde o vysokou částku, dalo se čekat, že to lidi v situaci, kdy stejně nebudou mít parkovací místo garantované, naštve. 2) Při první kritice se hned „nepodělat“. To je ovšem pro politiky, kteří nemají svébytný program a nemají jasné priority, ale jde jim jen o dobrý výsledek v dalších volbách, poněkud obtížné.

Jindřich Felcman, zastupitel za Změnu pro Liberec a předseda libereckých Zelených