V Liberci začaly oslavy 17. listopadu. Máme se na co těšit. Ti nejprofláklejší a s nejumazanějšíma rukama od nepravostí současného režimu budou účtovat s režimem starým, třicet let mrtvým. Jednoduchý způsob, jak se zviditelnit a zároveň zakrýt svoje levárny. Ale během týdne jsme se dočkali i dobrých zpráv, zejména, co se plánování rozvoje města týče.

Bude to dost nesnesitelné. Zvlášť v kulisách krajského města, které vždy a ještě více s maloměstskou půvabností vykreslí každou společenskou absurditu i pokrytectví. V Liberci organizují oslavy kolem Listopadu lidé z místní ODS, což je příznačné. Nikdo jim nechce brát řemeslný um a dobré know-how, o tom žádná. Jde o jinou věc.

Tato strana zde vládla suverénně první dvě desetiletí a zrovna Liberec by mohl sloužit jako učebnicový příklad toho, jak se neoliberální cesta k demokracii velice rychle stočila od vlády jedné strany k  vládě jedné firmy, respektive „podnikatelského“ zásvětí. A tohle na oslavách určitě nezazní, byť je z resortu platí náměstek, který se do politiky vyšvihl svou prací o korupci v Liberci a místním syndikátu, kterému se pak tak ochotně za hezky placené místo dal služeb.

Už teď je v médiích plno skutečných postav Listopadu i postaviček, které si tím, že se v oněch dnech (anebo často těsně po nich) ukázaly před kamerami, zajistily další kariéru na právě uplynulých 30 let. Nehledě na to, že tito pánové a dámy velice rychle chytly manýry, které by se od nich normalizační papaláši mohli učit. Vedle nich politici, pro které jsou oslavy šancí, jak se zviditelnit a teatrálními patetickými výstupy zakrýt své vlastní hříchy. Z korupce obžalovaný hejtman budiž příkladem.

Je to škoda, protože Listopad 89 si připomenutí zaslouží. Česká společnost se dočkala politické volnosti a parlamentní demokracie, což bude zdůrazňováno, ale svobodu, kterou chtěly davy na náměstích, v pravém smyslu nepřinesla. Naopak: za Listopadem se do české společnosti vplížila spoustu negativních vlivů, jako je bída, extrémně nízké platy, korupce a klientelismus, sociální nejistota, nekritický pohled a diskurz na současný režim a z toho pramenící nahnědlé politické tendence, které znovu demokracii a politickou svobodu přímo ohrožují.

Ale Listopad přinesl i dobré věci. Vedle klasické zastupitelské demokracie i možnost občanské participace na správě věcí veřejných. Tento týden se to projevilo například tím, že rada města odsouhlasila „zelenější a lidštější“ podobu Nové Pastýřské, se kterou přišel hlavní architekt města. Ten čerpal nejen ze zkušeností na Západ od nás, ale i podnětů občanů, se kterými projekt diskutoval.

Je to dobře. Původní návrh na protnutí Nové Pastýřské a Tržního náměstí de facto dálnicí se čtyřmetrovými protihlukovými stěnami byl skutečně šílenost. Takové řešení patří tak možná při výjezdu z města nebo do průmyslové zóny, ale ne do centra stotisícové metropole. Takže jedno velké plus pro městského architekta, ale i radu města.

Pokud se jim povede podobný postup i v případě libereckého „Papíráku“, kde Syner hyzdí svými neudržovanými pozemky centrum již dvě dekády let, klobouk dolů. I zde je šance, že vyroste historicky citlivá a přitom živelná a moderní čtvrť a ne žádné aroganci a touho po zisku křičící věžáky, jak zmíněná firma ještě na jaře tohoto roku plánovala. Ale ještě je brzo předvídat…

foto: Milan Drahoňovský