Kniha O Hovnech a jiných běsech je sbírkou veselých až tragikomických historek, do nichž nás občas přivedou naše vnitřnosti. Přináší kratochvilné čtení o situacích, které bychom podruhé zažít nechtěli.
V knize najde čtenář soubor povídek, vyprávění, krátkých příběhů, anekdot, internetových diskuzí, které mají, jak název předjímá, jedno nepříliš vonné téma. Mnoho podobných historek koluje mezi lidem hospodským bezpočet, ne všechny se však dají z ústního podání převést do psané podoby. To uměli jen geniální spisovatelé, jakými byli Bohumil Hrabal nebo Jaroslav Hašek, z jehož díla se některé texty na v knize také objevují.
Almanach O hovnech a jiných běsech, který ilustroval Petr Urban, nechce těmto velikánům konkurovat ani se netváří jako vysoká literatura. Snaží se jen poctivě odvyprávět veselé historky tak, aby neurážely jemnocit „paní lékárníkové“ a snad čtenáře i trochu pobavily. Zároveň se jeho autoři omlouvají Gabrielu Garcíovi Márquezovi, že si drze vypůjčili a parafrázovali název jeho knihy O lásce a jiných běsech.
Autor o knize: „K jejímu vydání mě svým způsobem přiměla nenávistná, nevtipná a rozdělující atmosféra v celé naší společnosti. Politika dělí rodiny, kamarády, štamgasty v hospodách. Proto jsem se pokusil historkami o tom, jak se kdo kdy posral (podělal, pokakal, znečistil), toto pnutí poněkud zmírnit. Někomu se může sice zdát, že bavit se o exkrementech a politice je vlastně totéž, ale u toho prvního je alespoň sranda.“