Ani ne sto dní od začátku nové liberecké koalice už si na radnici podává dveře Syner s plány na další melalomanskou výstavbu, která má „vylepšit“ liberecké centrum. Pro ty, kteří sledují liberecké dění to ale není žádné překvapení, stejně jako činnost stavebního úřadu, lhaní pana hejtmana nebo další díl ze seriálu Peníze vs. spravedlnost v případě Nečesaný junior.
Syneru patří nemalé pozemky kolem tzv. Papírového náměstí. Jedná se o nejzanedbanější lokalitu v centru a firma, která se o ně nestará a hyzdí tak Liberec a zároveň svými dlouhými prsty v politice Liberci neudělala vůbec dobré jméno, s novou koalicí Starostů, ODS a ANO cítí nový vítr v zádech.
Aby ne. Primátorem je Jaroslav Zámečník ze Starostů, který byl ovšem 23 poslušným členem místní ODS a to v době, kdy si tu Syner dělal, co chtěl, až to město přivedlo málem do insolvence. Podle vyjádření na sociálních sítích je masívní výstavbě s dvěma obřími věžáky nakloněna i řada Starostů, kteří tak dokazují, že nakolik úspěšně nastoupili na místa po staré ODS.
Přes všechny marketingové řeči, jak Syneru a radnici záleží na rozvoji města, liberečtí radní by měli mít na paměti, jakým způsobem Syner staví a že jediným kritériem bylo a je a bude maximum peněz, které lze z místa vytřískat. Bez ohledu na cokoliv. Současné sídliště u Masarykovy třídy, centrum plné prázdných obchoďáků a mnoho dalšího je dostatečným varováním.
Liberec má nyní jedinou záchranu v architektech, kteří radí primátorovi. Nicméně bude to jejich prubířským kamenem, zda v podobný tlak dravců ze Syneru a spol. ustojí. Jak ukazuje případ za Změnou pro Liberec odpískaného obřího monobloku, který ovšem přes její odpor bývalý primátor Tibor Batthyány a Starosty nakoupený náměstek Ivan Langr vtáhli do hry, může se klidně stát, že zatímco budou probíhat odporné a mravoučné debaty v knihkupectví u Fryče, za okny zatím poroste vesele něco, čemuž se mezi památkáři dávno říká Skleněné peklo. Scénář více než pravděpodobný.
Syneru při podobných plánech na tažení a plenu Libercem rozhodně nebude stát v cestě stavební úřad. Jeho vedení naopak několikrát ukázalo, jak umí jít na ruku této firmě i dalším investorům. Naposledy v Ulici Na kopečku, kde si kontroverzní investor, ale přítel vládnoucích Starostů, na černo postavil další činžák ve dvoře a v klidu počkal, až mu jej stavební úřad povolí. Schválně – prošlo by to i „obyčejnému člověku“?
O tom, že rozdílný přístup státu zajišťuje stav peněženky, ukazuje i vývoj kauzy Nečesaný junior. Lukáše Nečesaného, kterého usvědčila ze zvlášť brutálního pokusu o vraždu sama oběť, se zastal Ústavní soud v tom, že má právo na zákonný soud. Nerozhodoval ovšem jeho vině, která byla již xkrát prokázána.
U celé kauzy je zdaleka nejhorší skutečnost, že kdyby Nečesaný junior neměl za zády peníze svých rodičů, kteří jsou aktuálně sami souzeni za kriminální činy spojené s korupcí a kteří synovi platí armády často kontroverzních obhájců i mediální masírku, s největší pravděpodobností by byl dávno ve výkonu trestu. Jenomže se nejmenuje Novák nebo nedej bože Lakatoš a tak se může zatím smát na svobodě. Málokdo si pak vzpomene, že na začátku příběhu je zvlášť bestiálním způsobem téměř k smrti umlácená žena, která by mohla být jeho babičkou…
Ukázkově se tento týden střelil do nohy hejtman Martin Půta. Ten má s pravdomluvností dost problémů a ukázal to i na sociálních sítích, kde se snažil hodit vinu na jiného za skutečnost, že jeho Starostové zařízli plánovanou rekonstrukci kina Varšava, ač na ni měli připravené peníze i všechna povolení. Hejtman zkusil starou dobrou metodu pomluvy a že prý za všechno může bývalý náměstek Korytář ze Změny, který pozdě podal žádost.
To, že to není pravda, ho hned ještě pod jeho vlastním příspěvkem zchladil architekt, který se Varšavu pokouší léta zachránit a jehož jménem hejtman ve svém původním příspěvku šermoval. Trapný moment odhalené lži se snažil hejtman zachránit klasickým a dnes oblíbeným: dobře, není to pravda, ale mohla by být a já si to myslím. Půta je prostě kvintesencí politika s kachním žaludkem par excellence. Bohužel v Liberci rozhodně není sám.