Plány na vybudování důstojného okolí libereckého autobusového nádraží berou za své. Liberec se podřizuje plánům Libereckého kraje a vzdává se vlastní možnosti na revitalizaci zanedbávaného území.
Pozemky pod současným autobusovým nádražím a okolo něj byly vykoupeny loni na jaře za 23 milionů korun, tehdejší náměstek Jan Korytář ze Změny pro Liberec našel v zastupitelstvu dost hlasů zastupitelů napříč politickými stranami. Ti se shodli, že pozemky jsou pro město strategické a že si tato lokalita zaslouží komplexní řešení a vybudování důstojného prostoru pro Liberečany i návštěvníky města. Součástí plánovaného terminálu měl být i parkovací dům, který má odlehčit automobilové dopravě v ucpaném centru.
Nové vedení města složené ze Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS ale dnes mění své názory a podřizuje se vizi Libereckého kraje v čele s Martinem Půtou. Hejtman a kraj o strategické pozemky mají zájem. Vedení města i kraje tvrdí, že příměstská autobusová doprava je záležitostí kraje a ne města.
Podle náměstka primátora Liberce Jiřího Šolce (Starostové pro Liberecký kraj) nemá autobusové nádraží využívané jen pro meziměstskou dopravu pro město smysl. „Příměstská autobusová doprava je záležitostí a odpovědností kraje,“ uvedl pro ČTK Šolc. Hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) je o koupi pozemků ochotný jednat, část pozemků pod nádražím už nyní kraji patří. „Myslím, že je docela strategické pro nás autobusové nádraží mít,“ řekl ČTK.
Předchozí vedení Liberce plánovalo, že do několika let vybuduje nový terminál s parkovacím domem za zhruba 160 milionů korun, na což již byla schválena dotace. V okolí měl vzniknout park sloužící cestujícím a veřejnosti.
O pozemky ale usilovala i společnost BusLine a v zájmu s jejími zájmy, tedy proti odkoupení pozemků městem, vystupoval i tehdejší primátor Tibor Batthyány.
Ten dokonce při snaze zabránit nákupu neváhal lhát. Tvrdil například, že terminál přijde na 300 až 400 milionů korun a že si to Liberec nemůže dovolit. Již tehdy ale bylo známé, že realizace terminálu přijde na zhruba 160 milionů korun, z čehož navíc plných 85% bude platit Evropská unie a nikoliv Liberec.