Vedro a sucho posledních týdnů nám připomínají, že naše krajina není v úplně nejlepší formě. Možná by ale leckoho překvapilo, jak málo peněz by její radikální léčba mohla stát.
Rozoraná země
Klíčem k léčbě naší krajiny jsou pole. Scelené, rozsáhlé lány zoraných polí nezadržují vodu, za sucha dále tvrdnou, když poté přijde déšť, okamžitě po ztvrdlé ornici voda odteče a nevsákne se. Krajina tak zároveň vysychá a zároveň je náchylná na rychlé záplavy způsobené přívalovými dešti.
Vedle vodního režimu je dopad lánů ornice negativní i na ostatní ekologické vlastnosti prostředí. Zásadně ubývá hmyzu a včel, pro které nepředstavují monokultury na polích přijatelné prostředí k přežití (nehledě na jejich chemické ošetřování). Také větší živočichové včetně ptáků potřebují prostor pro úkryt a hnízdění, který jim pole nenabízejí. A zapomínat by se nemělo ani na pána tvorstva. Lány rozpálených zoraných polí nejsou zrovna příjemným prostředím pro procházky, estetika takové krajiny je spíše nevalná.
Romantická představa poctivého sedláka
Když mohutně kvetla řepka, kritika společnosti se poměrně naivně snesla na největšího arcilotra, tedy Andreje Babiše a jeho Agrofert, který na jejím pěstování dobře vydělává. Tato kritika byla ale do jisté míry nespravedlivá. Babišův Agrofert se chová úplně stejně jako většina ostatních zemědělců. Těží z půdy maximum, zachází s ní jako s výrobním prostředkem, úběžníkem pro její obhospodařování je výnos z hektaru. Romantická představa zemědělce, který svou půdu s láskou opečovává a snaží se zachovat veškeré ekologické funkce krajiny, tak taková představa je prostě naivní a v dnešní době nefunguje.
Lány řepky mají pro českou krajinu více méně stejně devastační efekt jako lány čehokoliv jiného
Byť se nyní tyto příběhy začínají v médiích objevovat jako něco, co by nás snad mělo spasit (např. zde zprávička z ekofarmy Javorník), v realitě Česka jde o chiméru. Drtivou většinu půdy u nás drží velké zemědělské podniky, průměrná velikost českého statku je 130 ha, v opěvovaném Rakousku s jeho kravičkami v kopcích je to 20 ha. Přes 60 % zemědělských podniků se sice řadí do kategorie „malá farma“ s produkcí do 25.000 EUR. Tyto podniky, většinou jde o farmáře – fyzické osoby, ovšem hospodaří na necelých 6 % zemědělské půdy ČR s podílem 4 % z celkového počtu chovaných hospodářských zvířat.
K zásadnímu ozdravení české krajiny zkrátka nedojde tak, že se zemědělci chytnou za nos a řeknou si, že od teď už se přestávají k půdě chovat jako čuňata. Je třeba silného zásahu státu, aby je k takovému chování donutil. A tím se dostáváme k slibovanému výpočtu, kolik by taková intervence mohla stát.
Zdravá krajina za 1,5 Blanky
V ČR se dnes nachází 3 mil. hektarů orné půdy. Tj. 3/4 z veškeré zemědělské půdy je oraná, jde o cca 38 % z celkového území ČR. Hrubým odhadem lze těchto 3 mil. hektarů orné půdy snížit na 2 mil. hektarů, které jsou součástí rozsáhlejších lánů. Schematicky si tak lze představit 2 mil. čtverců o straně 100×100 m. Pokud úhlopříčně přes každý tento čtverec vymezíme 10 m široký pás, který z orné půdy vyjmeme a uděláme z něj neobdělávaný remíz, potřebujeme k tomu z každého hektaru 1400 m2 půdy. Celkově to tak vychází na 2,8 mld. m2. Při současné ceně půdy cca 20 Kč/m2 by tak její potřebný výkup vyšel na 56 mld. Kč. Pro srovnání – tunel Blanka stál 43 mld. Kč…
Schéma – 10 m široký pruh přírody v 1 ha zemědělské půdy.
Podotýkám, že provedený výpočet je pouze modelový. Na základě komplexních pozemkových úprav by bylo nutné vyprojektovat síť přírodních ploch v zemědělských oblastech dle reálných podmínek v území, konfigurace terénu apod. Nicméně vyčlenění 14 % orné půdy z „výrobního procesu“ by na jejich solidní provedení bohatě stačilo. Lze tudíž uzavřít, že pro léčbu naší krajiny stačí jediné – nestavět další Blanku a nebát se zemědělců. Dokáže naše vláda něco takového?
Zdroj: https://jindrichfelcman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=674405
