V dalších Třech otázkách pro Jana Šebelku jsme zvolili otázky výsostně politické. Zajímal nás jeho názor na skutečnost, že Metrostav chce peníze z projektu, o kterém policie říká, že byl prolezlý korupcí a účelově předražený, na podivné (ne) odcházení bývalé primátorky města Martiny Rosenbergové z ČSSD, která už ji sama nechce i na to, jak rychle skončila klidná síla a velká láska Lidovců a Starostů, kteří spolu měli jít v koalici do voleb.
Metrostav, namočený do táhnoucí se korupční aféry kolem evropských dotací, se chce u soudu domáhat peněz, které prostavěl na kostele v liberecké Jungmannově ulici. Přitom jsou obviněni, vedle politiků a úředníků, zejména jeho manažeři, kteří měli, s těmi prvními, stavbu schválně předražovat. Nemělo by se počkat nejprve na rozhodnutí o jejich vině či nevině?
Celá tahle kauza je zatrachtilá. Vždyť ani přesně nevíme, kdo za ní stojí. Ten tajtrlík, který poté, co býval podržtaškou ekonomického náměstka na liberecké radnici Pavla Krenka, zázračně zbohatl a byl chycen při podplácení? Opravdu bylo z jeho hlavy opravit kostel a vybudovat v něm nepotřebné Centrum pro využití geotermální energie a místo pro setkávání neziskových organizací?
Od začátku bylo přece jasné, že nejde o kostel (opravit ho ale bylo třeba!), ale o hotel, který měl za ním stát. Celý projekt, a nutno přiznat, že podobných a možná ještě pitomějších, které prošly, byl mířen na podojení Evropské unie a následnému obohacení některých lidí. Protože se takové dojení neobejde bez masáže vemen, bylo třeba je namazat. Aby bylo čím, musela se cena projektu navýšit. Není totiž tajemstvím, že se přidělování evropských dotací řídí přísnými pravidly, ale lidský faktor v nich vždycky hrál rozhodující roli. Což teprve teď, a kauza kostela Máří Magdalény v Liberci a další stovky podobných, vyplouvá na povrch. (Pár lidí je v teplácích.)
Nicméně k vaší otázce o domáhání se prostavěných peněz firmou, z níž jsou někteří její pracovníci obviněni. Možná to je opravdu poněkud nemravné, ale má Metrostav vyhodit 26 prostavěných miliónů kvůli několika svým obviněným manažerům? Dokáže snad někdo, že podstatou té kauzy byla oficiální politika firmy?
Bývalá primátorka Rosenbergová se drží ve své mateřské ČSSD zuby nehty. Byť v minulosti hlasitě vyhlašovala svůj odchod ze strany, podporovala konkurenční kandidáty a sama liberecká ČSSD ji už ve svých řadách nechce. Naopak si založila svůj truc taky sociálnědemokratický politický klub. Jsou takové pře a hádky důstojné zastupitelského mandátu?
Říká se tomu omšele bouře ve sklenici vody. Co je v politice důstojné? Čtyři členové ČSSD v libereckém zastupitelstvu se hádají, kdo je větší, respektive lepší socan. O nic víc nejde. Je pravda, že jsem se tomu chvíli snažil porozumět, ale úspěšný jsem nebyl. No posuďte sami, jak vyzývá jedna z tragikomických postav liberecké politiky a předseda městské organizace ČSSM Milan Šír bývalou primátorku Martin Rosenbergovou k odchodu z partaje: „Bylo by to vůči voličům i straně férové řešení. Martina Rosenbergová v minulosti opakovaně čelila kritice členské základny ČSSD za svou podporu jinému politickému subjektu, dlouhodobě s vedením okresní organizace nekomunikuje a ztratila tak odborné zázemí strany…“
Protože jsem z toho nepochopil, za co konkrétně ji vyhazují, myslel jsem chvíli, že tiskovou zprávu napsal sám velký Bohouš Sobotka. Pak jsem si ale vzpomněl, že jsem podobně slýchával mluvit pana Šíra na schůzích libereckého zastupitelstva a došel k závěru, že to přeci jen z jeho hlavy bylo. Nedá mi ale spát, co myslel tím, že „ztratila odborné zázemí strany“. Kdo to sakra je, že se tak socialistům v poslední době daří?
Lidovci utekli z novomanželství se Starosty, kde hrají prim ti z našeho kraje. Spolupráce ještě nezačala a už je všemu konec. O čem to vypovídá a jaký je možný vývoj?
Vypovídá to o tom, že měli velké oči, jak říkala babička, když jsem chtěl osm knedlíků a snědl jsem tři. Jak jinak si vysvětlit povzdech hejtmana Libereckého kraje Martina Půty poté, co lidovci vypověděli STAN deklarované spojenectví: „Je to škoda, mohli jsme získat patnáct procent.“ Podobně velké oči měl asi vlk čekající v posteli na Karkulku s babičkou v břiše.
Neumím předvídat, jak se bude celá záležitost vyvíjet, ale jak se v úterý odpoledne obě strany dohodly, půjde STAN (nikolivěk Starostové, těch je jen asi polovina Gazdíkovců) do veleb samostatně. (Martin Půta: Pokud chceme budovat naši identitu, musíme to udělat sami.) Třeba se jim to povede, ale to by nesměl v jejich čele stát Petr Gazdík, jehož charisma si nic nezadá s charismatem předsedy vlády. Mnoho lidí ho také vnímá jako nepříliš povedenou kopii Miroslava Kalouska, jehož preference jdou ke dnu. Otázka proto zní, může-li jeho imitace nabrat opačný trend.
Odhadnout, jak dopadnou Starostové v Libereckém kraji, si netroufám. Když jsem naposledy pil pivo s jedním jejich poslancem, přesvědčoval mě, že dostanou v letošních parlamentních volbách 43%. Možná, bude jim to však platné jako mrtvému zimník.
