Ze zprávy ČTK:

Policie odložila trestní oznámení, které podal jeden z kandidátů z loňských voleb do zastupitelstva v Libereckém kraji. Tvrdil, že nedal souhlas ke své kandidatuře ani nepodepsal prohlášení kandidáta. Neprokázalo se ale, že by dokument někdo padělal, řekla ČTK policejní mluvčí Vladimíra Šrýtrová.
Policie případ vyšetřovala pro podezření z přečinu maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Kandidát tvrdil, že nikdy nedal souhlas ke kandidatuře za stranu, na jejíž kandidátce byl uveden. Uvedl také, že na prohlášení kandidáta není jeho podpis. „Na základě posudku znalce z oboru písmoznalectví se ale neprokázalo, že by prohlášení podepsal někdo jiný než kandidát,“ uvedla Šrýtrová.
Policie z ničeho neobviní ani kandidáta, který oznámení podal. Křivého obvinění se podle zjištění policie nedopustil. „Vyšetřovatel to vyhodnotil tak, že nikoho nepoškodil. Ve svých výpovědích lživě neobvinil žádnou konkrétní osobu,“ řekla Šrýtrová.

Neodbytně se mi po přečtení této zprávy do mysli vkrádají otázky. Začnu tou stěžejní. Jak to, že policie nic nevyšetřila? Pokračuji těmi „pragmatickými“. Kdo dával podepisovat kandidátovi ono prohlášení? Neexistují žádní svědci? Otázek by bylo jistě ještě mnoho, ale mě trápí vždy znovu a znovu jeden a ten samý problém. Je to ona hranice mezi formálností a faktičností, mezi literou a duchem zákona (v současnosti asi nejaktuálnější kauza s (ne)použitelností Rathových odposlechů). Zpět však k naší domácí liberecké kauzičce s vylhaným trestním oznámením jednoho anonymního kandidáta jedné nejmenované politické strany, která se do zastupitelstva ani nedostala.

Fakta jsou jasná. Podle soudního znalce se jedná o podpis kandidáta. Pokud by posudek vyzněl opačně a nepodařilo by se prokázat, kdo podpis padělal, bylo by odložení trestního oznámení logickým a jediným možným řešením. V našem případě však nerozumím odůvodnění vyšetřovatele, že křivého obvinění se kandidát nedopustil, protože lživě neobvinil žádnou konkrétní osobu a nikoho nepoškodil.

Tomuto názoru bych si dovolil oponovat. Jak to, že nikoho nepoškodil? Svým křivým obviněním přece poškodil minimálně všechny daňové poplatníky. Nebo snad jeho trestní oznámení vyšetřovali policisté ve svém osobním volnu po večerech a soudní znalec z oboru písmoznalectví vyhotovil onen posudek vyšetřovateli ze známosti gratis? Podle této eufemisticky řečeno podivné logiky nedošlo tedy k žádné škodě, kterou by bylo třeba po původci vymáhat? Proč se tedy vymáhají náklady za zbytečné výjezdy hasičů a záchranářů? Nespadá snad křivé obvinění kandidáta, které vedlo k vyšetřování a vzniku nákladů, do stejné kategorie? Připomíná mi to trochu logiku výpočtu chybovosti na podpisových arších k volbě prezidenta. Při použité logice výpočtu, kdy se výsledky dvou vzorků neprůměrovaly, ale sčítaly, by teoreticky mohlo dojít i k vyšší než 100% chybovosti, což by de facto znamenalo, že byl počet chybných podpisů vyšší než počet odevzdaných.

Zdá se to trochu kocourkovské a u někoho to vzbuzuje i veselí, mně však podobné kauzy  nahánějí spíše strach. Proč strach? Inu protože jsem přesvědčen, že podobné události krůček po krůčku ještě více oslabují naši tak již slabou demokracii, postupně odstraňují principy právní vymahatelnosti a především způsobují pocity hluboké frustrace a bezmoci u obyvatelstva, které pak mohutně nahrávají všem populistům, kteří slibují jednoduchá, rychlá a rázná řešení…