Liberec v rámci své politiky úspěšně rozjel projekt tzv. prostupného bydlení, který má pomoci lidem, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci a mají problém sehnat důstojné bydlení. Za loňský rok získalo v rámci projektu pomocnou ruku 12 klientů.
Liberec po dlouhých letech zásadním způsobem mění přístup k bytové politice. Město se rozhodlo více pomoci lidem, kteří nedosáhnou na tržní nájemné a ocitají se tak, často ne svou vinou, na ubytovnách a v podobných zařízeních, kde jsou často obětí obchodníků s bídou, kteří za ně od státu inkasují nemalé částky. Ocitají se tak často v bludném kruhu, ze kterého je jen těžká cesta ven.
Projekt přitom počítá s pomocí různým sociálním skupinám, které jsou v dnešní době ohroženy – senioři, matky s dětmi, lidé z vyloučených lokalit, oběti dluhů a další.
Tři stupně prostupného bydlení
Těmto lidem má pomoci systém tzv. Prostupného bydlení. Za tímto názvem se skrývá třístupňová forma bydlení (krizové, tréninkové a sociální bydlení) spojenou s poskytováním sociálních služeb pro jedince s žádnými nebo nízkými kompetencemi. Krizové bydlení je realizováno v rámci nízkoprahových zařízení (noclehárna, azylové domy, dům na půl cesty, ubytovny pro matky s dětmi), které kombinují pobytovou a terénní sociální službu a jsou spojeny s intenzivní sociální prací.
Tréninkové bydlení se již odehrává v městských bytech jako krátkodobé nájemní bydlení a slouží ke stabilizaci životní situace. Nájemník musí mít mj. perspektivu stálého zaměstnání, aby byl schopen si bydlení udržet. Kontakt s poskytovatelem terénní sociální služby je v tomto stupni nadále oboustranně velmi intenzivní.
Sociální bydlení jako třetí stupeň je pak již určeno klientům s dostatečnými kompetencemi, které umožňují postupné ukončování sociální služby a přechod k dlouhodobému běžnému nájemnímu bydlení, popř. odchod do soukromého bytového sektoru. V rámci prostupného bydlení může klient postupovat mezi stupni směrem nahoru i dolů, vždy záleží na jeho schopnostech, kompetencích bydlení si udržet a na dalších okolnostech, jako je například spolupráce s poskytovateli sociální služby.
„Zjednodušeně řečeno, sociálním bydlením chceme primárně vyjít vstříc lidem, kteří třeba nemají na vysoké vstupní kauce u soukromých pronajímatelů nebo narážejí na přemrštěné nájmy. Mnohé z nich také soukromí majitelé z nejrůznějších důvodů odmítají nebo přímo diskriminují. Liberec má po dlouholeté nekoncepční privatizaci ve vlastnictví asi 7 % původního bytového fondu, tedy kolem 1200 bytů, a s tímto množstvím si nemůže nadále dovolit poskytovat byty například žadatelům s běžnými příjmy, kteří nemají problém se na trhu s byty uplatnit sami,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr (Změna pro Liberec).
Náměstek Langr: veřejný sektor je tu, aby pomáhal těm, kteří to potřebují
V současnosti stále pilotní projekt přináší již první výsledky. Město za loňský rok pomohlo získat důstojné bydlení prvním dvanácti lidem, pro které to může znamenat cestu zpět. Do budoucna počítá s daleko masivnější podporou.
„V průběhu jednoho roku se podařilo do prostupného bydlení zařadit 12 klientů, z toho 7 dostalo vlastní byty, což jsme na dobu pilotování projektu vyhodnotili jako odpovídající počet. Zbývající lidé jsou součástí tzv. 1. stupně, kdy teprve získávají potřebné kompetence, aby mohli být dříve či později do bytů umístěni. Zatím přebývají v noclehárně, v azylovém domě, v domech pro matky s dětmi či jiných pobytových službách,“ vysvětlil náměstek Ivan Langr.
Liberec ale nechce pomáhat jen lidem, co se ocitli na ubytovnách nebo v azylových zařízeních. Podle Ivana Langra si je vedení radnice vědomo i specifik určitých sociálních skupin. „Vedle prostupného bydlení přidělujeme nájemní byty i v běžném režimu, dosáhnout na ně ale mohou jen lidé, kteří nemají šanci se uplatnit na komerčním trhu s bydlením a splnit jeho požadavky, jako jsou kauce či přemrštěné nájmy – matky samoživitelky, rodiny s postiženým dítětem, senioři či nízkopříjmoví klienti. Veřejný sektor je tu od toho, aby takovým lidem pomohl,“ dodal Ivan Langr. Město Liberec nyní disponuje asi 1200 byty (z původních 18 tisíc), nájmy v nich se stabilně pohybují v rozpětí zhruba 24 až 79 Kč/ m2.
Profesionální organizace postup města vítají
Podporu projektu vyjadřují i organizace, které se problematikou sociálního vyloučení dlouhodobě zabývají. Nový přístup radnice vítá například i známá nevládní organizace Člověk v tísni. „ Je dobře, že se díky projektu prostupného bydlení například rozšiřuje okruh osob, které jsou v tíživé situaci a které tak mohou dosáhnout například na městský byt,“ uvedla Eva Sanetrníková z liberecké pobočky Člověka v tísni.
„Je to krok správným směrem. Samozřejmě, že ve světě existují i lepší modely a varianty, ale tato forma prostupného bydlení odpovídá možnostem Liberce, které jsou například proti velkým městům omezené,„ doplnil svou kolegyni ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni Lukáš Průcha.
Jako pozitivní vnímá snahu města i vládní Agentura pro sociální začleňování. „Nacházíme se v době, kdy je řada domácností ohrožena bezdomovectvím nebo živoří na ubytovnách nebo v azylových domech. Při spolupráci s městy a obcemi podporujeme takové aktivity, které umožní těmto ohroženým domácnostem získat nájemní bydlení ve standardních bytech s nabídkou podpory v podobě sociální práce. Takové programy můžeme označit jako sociální bydlení, i když jsou v praxi pojmenovány jako podporované bydlení, dostupné bydlení, prostupné bydlení a podobně,“ uvedla Lucie Nemešová ze zmíněné vládní agentury.
„Město Liberec, se kterým spolupracujeme od loňského roku, má zpracovanou vlastní koncepci prostupného bydlení, kterou pilotně zavádí do praxe. Jejím cílem je rozšíření v současnosti velmi omezených kapacit městského bytového fondu. Změna by měla díky evropským výzvám a zapojení města do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám přijít již v příštím roce. Podle našich informací město plánuje rekonstrukci až stovky bytových jednotek,“ dodala za Agenturu pro sociální začleňování Nemešová.
