V poslední době téměř nečtu tištěné noviny. Když se přeci jen odhodlám a nějaké si v trafice koupím, většinou musím konstatovat, že poměr ceny a informací, které se mi dostanou, je tak nepoměrný, že mě na dlouho ani nenapadne takovou pitomost opakovat. Nejde jen o cenu jedné malé plzně (což ovšem dělá za týden milé povznesení ducha), ale především, že všechny hovoří jedním hlasem, čemuž se zvyklo říkat mainstream. Ten se dnes topí v zapáchajících vodách normalizační žurnalistiky, která také hlásala jedinou pravdu, názor a správnou cestu.
Popravdě řečeno bylo těžké desítky let trvající zvyk, dnes bych ho nazval nezdravým nemravem, odbourat. Jak se říká ve fousatém vtipu, v němž se ptá manželka doktora, jestli lze alkoholika předělat. Doktor přitaká a řekne: Jistě milostivá, ale jedině z piva na rum. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit jak v rovině pivně – rumové, tak informační. Rumem v ní se mi staly nezávislé internetové portály, přičemž si po minulé zkušenosti dávám velký pozor na to, abych zas někomu neskočil na špek.
Nicméně mám občas přímo absťák po novinovém papíru a přečtu vše, co se mi dostane do ruky. Jako nedávno. Když jsem odlehčoval poštovní schránku od tíže reklamních prospektů, neb hrozila, že se utrhne, našel jsem mezi nimi předvolební noviny Změny pro Liberecký kraj. To bych tomu dal! Nikdy bych se totiž nedozvěděl, jak bude v nejbližší době Liberce, potažmo celý kraj, krásný
No posuďte sami, co všechno bude a je lepší. Třeba jsem si přečetl, že město zajistilo od roku 2016 snížení tepla z Teplárny na 699 Kč/GJ. Má také vzniknout nové autobusové nádraží, městské firmy se dostanou pod lepší kontrolu, radnice postaví nové městské byty a vybuduje azylový dům pro matky s dětmi. Město bude mít také lepší územní plán, a co mě zvlášť potěšilo, bude se nám všem lépe recyklovat. Lužickou Nisu již nebude hyzdit šeredný parovod, přibydou nové parky a dětská hřiště, všechny herny nahradí několik kasin a tak dál a dál. Učiněný ráj na zemi. Srozumitelně to shrnul náměstek primátora pro ekonomiku Jan Korytář třemi údernými slůvky: Liberec bude nejlepší.
Jedno mexické přísloví říká, že když chceš slyšet, jak se bohové smějí, až se popadají za břicho, vyprávěj jim své sny. Nechci tím říci, že plány Změny pro Liberec (Liberecký kraj) jsou k popukání, nicméně mají velké oči, jak říkala moje teta, když jsem tvrdil, že mám hlad na tři chleby se sádlem. Hodí se k tomu rovněž průpovídka o mnoha zajících a myslivcově smrti.
Nejde jen o nereálné množství vylepšení, které Změna nabízí, ale hlavně o možnosti jejich splnění. Namátkou. Vznik nového autobusového nádraží je podle mě zcela utopická vize, neboť městu, jestli si to dobře pamatuji, prostě nepatří a jeho majitel se již několikrát snažil na nové budovy získat peníze z EU. Nikdy se to nepodařilo, nicméně to vždy v médiích vypadalo, že se zítra kopne do země.
Kopcovité krajské město se také rozhodlo stavět nové cyklostezky, což se ovšem nepodařilo ani bývalému náměstkovi primátora Jiřímu R. a to byl nějaký cyklista! Totálně nevhodný terén sudetského města pro tuto zálibu má znivelizovat ještě větší rozvoj elektrokol. Teprve potom prý bude Liberec pro cyklisty zemí zaslíbenou. Jestli se tak stane, pak je budu v Pražské a Moskevské ulici srážet z kol basebalovou pálkou, neb jim někdo nakukal, že jim patří svět.
Jedním z volebních taháků Změny bylo před dvěma lety Lesní koupaliště, a jak se dalo očekávat, našel jsem ho v jejich novinách znovu. Byl to šok. Fakt jsem si do té doby myslel, že zmizelo ze světa! (Pro toho kdo není z Liberce, jde o jedno z nejkrásnějších míst v Liberci, které nechaly předchozí liberecké vlády zcela zdevastovat. Pravděpodobně šlo o řízený proces, který měl toto lukrativní místo přihrát „klukům a holkám“ které spolu mluvili.) No, za dva roky jsou nové volby, tak si o Lesním koupališti rád přečtu zas. Je toho ale mnohem, mnohem víc, než co předvolební dvoulist Změny pro Liberecký kraj nabízí a slibuje pod hlavním titulkem: Bude to ještě tanec.
Ukojen šustěním novinového papíru jsem předvolební sliby Změny přidal k reklamním letákům a svázal je provázkem. Snil jsem přitom o světě, který nám chystá. Nicméně jsem věděl, že tam něco nesedí. Jasně, i kdyby se jí všechny sliby splnit podařilo, a Liberec se stal nekrásnějším místem na světě (jsem pro!), jedna věc, bude určitě jinak. V Liberci nikdy nebude stát teplo jen 699Kč/GJ.
Žádnému dosavadnímu vedení města se totiž nepodařilo s Teplárnou pohnout. Zřejmě jim uniká Ledeckého hit: „Na ptáky jsme krátký, na ptáky jsme malý páky…“
