Primárním, alespoň pro KPKP, tématem tohoto týdne byl vyhazov a trestní oznámení, které potkaly našeho bývalého zaměstnance Miroslava Kroutila. KPKP zvolilo celkem razantní postup, který je ale jediný možný, když se setkáte s korupcí či vydíráním. Ač nám bylo jasné, kolik radosti tím uděláme naším kritikům, kteří si ale neuvědomují, co všechno o sobě ve svých pokryteckých a moralizujících postojích říkají.
Ano, je to nepříjemná situace, když zjistíte, že člověk, se kterým půl druhého roku spolupracujete, neváhá vydírat a korumpovat, aby dosáhl vlastních výhod. Dojde (časem, ale pak už úplně) vám, že třeba není ani takový odborník, za jakého se vydával, že spolupráce s ním je skutečně problematická, že ti kritici, co vás před ním varovali, měli pravdu.
Navíc v neziskovém sektoru to je věčný boj o další měsíc, půl rok, rok, zda seženete potřebnou podporu. Ta jednou také skončí a vy se ocitnete na úřadu práce, ale hledáte dál. A když to vyjde, vrátíte se. Tohle se stalo mnohým z nás, stalo se to i Miroslavu Kroutilovi. Ten původně dostal výpověď pro nadbytečnost, ale svou situaci se rozhodl řešit vydíráním a korupčními požadavky na našeho zakladatele, aby mu zařídil lukrativní místo placené z veřejných peněz. Nebo se bude snažit vyrábět nástroje k vydírání, o kterých sám ví, že jsou vylhané.
Tady jsme si řekli, když se k nám tyto signály donesly, že je to něco absolutně nepřijatelného a rozhodli jsme se ho z jeho, dle našeho názoru, nezákonného i morálně odpudivého jednání usvědčit. Pomocí nahrávek. Povedlo se to. Je to nepříjemné, ale když chcete mít čisto, musíte pracovat se špínou. To je prostě fakt. Korupce a vydírání špína jsou.
Co říci těm, kteří nás za to kritizují? A věříme, že vedle anonymních plivníků a PR pracovníků zdejšího syndikátu, jsou lidé, kteří svou kritiku myslí upřímně. Ovšem králem pokrytců a falešníků se opět ukázal liberecký hejtman Martin Půta, který si s chutí spustil nenávistnou politickou písničku na svém facebookovém profilu. Přitom on sám zveřejňoval, ovšem potají, odposlechy ve své korupční kauze, aby tak odvedl pozornost od svého obvinění. A když to prasklo, ještě lhal jako malý kluk. Takže co může Martin Půta potichu a v zákulisí, nesmí ostatní otevřeně a veřejně. Je k tomu třeba něco dalšího dodávat?
Pryč ale od pokrytců, ti jiní nebudou. Na místě je ale jediná, prostá otázka: CO BYSTE DĚLALI VY? Co byste dělali, pokud byste se dozvěděli o korupci a vydírání? Snažili byste se získat důkazy a celé to zastavit nebo se nad to morálně povznesli a nechali dál někoho vydírat a korumpovat? To je oč tu běží. Každý ať si odpoví sám.
My máme jasno a budeme mít, korupci a vydírání se nesmí ustupovat. Je potřeba být rázný a nekompromisní, ať se to příště bude týkat kohokoliv, od Korytáře po Půtu. Padni komu padni.
Jaroslav Tauchman