V tomto týdnu se všichni (a nejen) pod Ještědem mohli dozvědět o zajištění podezřele nabytých nemovitostí ředitele liberecké nemocnice a jeho manželky nebofakt, že Vrchní státní zastupitelství smetlo ze stolu stížnosti hejtmana Půty kvůli jeho obvinění z korupce. Oba dva případy k sobě váže styl a úroveň obhajoby stíhaných – vytváření konspiračních teorií. To samo o sobě vypovídá o mnohém.
Ředitel Krajské nemocnice Luděk Nečesaný Liberec jistě neprožívá lehké dny. V ohrožení ztrátou svobody je celá jeho rodina, korupční rozměr má ale jednoznačně kauza jeho a jeho ženy (ač Nečesaného styky a tlak v případě obhajoby jeho syna právem budí rozpaky, ne-li podezření), která si, coby kadeřnice, založila poradenskou firmu do které přitekl na 23 milionů korun od společností, které dodávaly právě liberecké nemocnici, které šéfoval.
Za to si, podle policie, měli se ženou nakoupit činžovní a rodinné domy po Liberci, které dnes detektivové zajistili. Zda věc skončí u soudu není jisté, ale pokud Nečesaný dnes staví svou obhajobu ( za pomoc kontroverzního bývalého státního zástupce Rampuly) na tom, že jde o pomstu justice a policie. Prý za to, že kvůli nestandartním stykům skrze svou bývalou kolegyni a nyní poslankyni za ANO Janu Pastuchovou vylobboval u bývalé ministryně spravedlnosti Válkové její intervence v případu jeho syna. To samotné je na pováženou.
Vypadá to prostě, že nemá relevantní argumenty a tak staví obranný val z mlhy konspiračních teorií a vsází ukřičenost internetových diskuzí, kde si každý, kdo si, právem či neprávem, přijde malý a dneškem podvedený, do státu a jeho silových složek rád, alespoň per huba, kopne.
Podobnou, ne-li stejnou, strategii zvolil i liberecký hejtman Martin Půta, někdejší naděje na změnu politiky pro mnohé, který ale její úroveň dokázal srazit ještě více dolů. Ten rovnou vidí komplot v tom, že jej policie viní za to, že se více než hejtman a hlava hodnotitelů, kteří mají rozhodovat o milionech z veřejných prostředků, po benzínových pumpách choval více jako lobbista Metrostavu. To když s dalšími lobbisty plánoval divadlo pro své kolegy hodnotile z ROP Severovýchod a následně sám urychlené prolacení projektu protlačoval.
Ani Půta nemá žádné argumenty a jen vypráví pohádku o zlých policistech a státních zástupcích. Té ale neuvěřilo ani vrchní státní zastupitelství a případ se bude zřejmě rozplétat před soudním tribunálem. Jediné, na čem Martin Půta staví je, že úplatek nepřijal, protože zřejmě tuší jak těžké to bude prokázat, když nebyl chycen se svou krabicí vína. Ale jak bude před soudem obhajovat svůj postup, kdy, zdá se, opravdu pracoval na objednávku Metrostavu a ne na straně veřejnosti, bude nesmírně zajímavé. Zejména, když už několikrát při své obhajobě prokazatelně lhal.
Jen tak mimochodem – není bez zajímavosti, že na mediální obranu obou se jedině a rozhodně staví média zdejšího Syneru, ač mu,pro svůj nenapodobitelný styl, spíše prokazují medvědí služby. Možná se opakuje situace kolem roku 2010, kdy nájemní „novináři“ Syneru, jinak palcení a soudem uznaní lháři, „pomáhali“ liberecké ODS. Zda i hejtmanovi a řediteli nemocnice budou průvodčími na cestě do zatracení, se ještě uvidí. Ostatně dávno Čechové říkali a přísloví měli, že vrána k vráně sedá.
Co je ale na všech těch pouťových taškařicích o spiknutí nejhorší, je skutečnost, jakým způsobem se podrývá práce nezávislé policie a justice. Kope a dláždí se tak cestička pro skutečné hrobaře demokracie, kteří pak patřičně rozzuřenému lidu, opojenému konspiračními narkotiky, předhodí zástupné oběti z řad chudáků ještě větších a nevinnějších, než je on sám. A to je kvůli něčím pochybným politickým a manažerským kariérám zatraceně drahá cena.
Jaroslav Tauchman
