Květnové zastupitelstvo nebylo zas tak poklidné, jak se zpočátku zdálo. Hlavním kolbištěm se ukázaly být městské fondy, kterými Liberec přispívá na bohu a zvláště lidem milou činnost desítkám organizací. Těm zbyly téměř oči pro pláč, to když Starostové pro Liberecký kraj na začátku jednání dotace zablokovali. Nakonec ale vše dobře dopadlo a činnost organizací nebude ochromena ješitností a řevnivostí zdejších politiků.
Jak to vypadalo, že by květnové zastupitelské odpoledne mohlo skončit brzo, nakonec se protáhlo až na devátou hodinu pozdně večerní. Důvodem bylo schvalování dotací z městských fondů, kterými obec zajišťuje aktivity v oblasti kultury, sportu, sociální sféry, prevence i jiných. Předsedal mu nezvykle statutární náměstek Jan Korytář (Změna pro Liberec), protože se primátor Tibor Batthyány (ANO) nemohl ze zdravotních důvodů dostavit. A koalice (jelikož chyběli i jiní) neměla většinu, k velké radosti opoziční.
Hned na začátku tak hodili do jednání zastupitelstva vidle opoziční Starostové pro Liberecký kraj, když zablokovali schválení vzorových smluv pro organizace, které mají být městem z fondů dotovány. Starostové trvali na zařazení citace zákona do smluv, které se na něj odkazovaly a byly na něm postavené. Nepomohlo ani stanovisko odborů a městského právníka, kteří se jim snažili vysvětlit, že je vše v pořádku.
Celkem záhy si ale i opoziční Starostové uvědomili, jaké může mít neschválení smluv důsledky pro chod sportovních, kulturních a sociálně orientovaných organizací ve městě a hlavně jaké politické následky by to mělo pro ně samotné. Proto byly smlouvy nakonec schváleny, do smluv byl dodán požadovaný citát ze zákona a spousta lidí si tak mohla oddechnout.
Mezitím se ale projednávaly jednotlivé fondy, z čehož museli mít obzvláště velikou radost příznivci absurdních dramat. Rozhodně nejde říci, že by například zmínění Starostové v čele s Michalem Hronem (jemuž co do rozebírání detailů začíná nebezpečně šlapat na paty jeho soukmenovec Jan Berki) neměli někdy podnětné i závažné připomínky, ale pokud sledujete, jak se zastupitelé dokola přou, kde má být čárka (nikoliv co do gramatického smyslu) v usnesení, musíte se ptát, zda se dotyční neminuli povoláním a neudělali by kariéru jinde. Třeba na divadle.
V závěru zasedání zaujaly tři vystoupení. Jedno bývalého zastupitele za Starosty/Liberec občanům Ladislava Duška, který se ptal, co bude se Soukenným náměstím, které Syner odmítá opravit. Minulé vedení (pravda, za Duškových kolegů) bylo k firmě, která za 18 milionů vytvořila zdraví nebezpečný kýč uprostřed města, bylo velmi vstřícné až ústupné, současné se prý chystá na razantnější kroky. Jaké, to se teprve uvidí.
Trošku na plano vyzněla snaha ČSSD a Starostů znevěrohodnit městskou akci, kdy se tento víkend v prostředí libereckého zámku odehrají kulturní akce a památka se otevře veřejnosti. Jiří Šolc, který kritizoval hudební festival Duhová bouře, který zde proběhne, trošku zapomněl, že se tato akce v Liberci pořádá za podpory města pravidelně (a to i v době, kdy měli příslušný resort pod sebou jeho Starostové i on sám). ČSSD zase, že jejím spoluřadatelem je jeden ze zdejších zasloužilých sociálních demokratů. Ale psa je třeba bíti, jedno jakou holí, zvláště před médii…
Zastupitel Ondřej Červinka se pustil do Josefa Šedlbauera ze Změny kvůli výběrovému řízení na audit liberecko-jabloneckého dopravního podniku. Červinkovy argumenty, kdy se ptal, proč nevyhrála firma s nejnižší nabídkou, stejně jako Šedlbauerovy odpovědi, který kontroval, že tato se v minulosti (kdy audity dostávala bez výběrka) ani v řízení samém moc nepředvedla, měly váhu. Už jsme se na zastupitele Červinku obrátili, zda by nám materiály, se kterými disponuje, poslal, uvidíme…
