V dubnu na tři stovky našich čtenářů hlasovalo v anketě, kde jsme se ptali, zda má město koupit či nekoupit liberecký zámek. Anketa dopadla celkem jednoznačně, většina hlasujících si nákup redernovského zámku do majetku města nepřála. Oslovili jsme i největší zastánce získání zámku do pod město i nejhlasitější odpůrce tohoto kroku, aby nám vysvětlili své postoje a stanoviska.
V anketě hlasovalo během cca jednoho měsíce 293 lidí. Ovšem častokrát ze stejné IP adresy, což ale nemusí znamenat, že se jedná o jednoho člověka, ale například zaměstnance jedné instituce, která má více zaměstnanců. Ovšem „vášnivým klikačům“, jedno z které strany názorového spektra, se nevyhne asi žádná anketa.
Pro nákup libereckého zámku bylo 103 hlasujících (60 rozhodně pro, 43 spíš pro), proti ovšem bylo 188 čtenářů (162 rozhodně proti, 26 spíše proti). Pouhé dva čtenáře tato otázka nezajímala.
S nápadem na odkoupení libereckého zámku přišla vládní Změna pro Liberec. Ta by jej ráda získala do majetku, využila jej pro veřejnost a zároveň by jej ráda nabídla pro komerční účely, které by jeho provoz mohly sanovat. Hlavním argumentem je, že zámek je už dvě dekády zavřený a přitom se jedná o jednu z hlavních, ne-li hlavní, dominantu Liberce.
Největší zastánce nákupu zámku, náměstek pro ekonomiku a rozvoj ze Změny pro Liberec, Jan Korytář se k výsledkům ankety vyjádřil: „Z ankety vyplývá, že záměr koupě zámku nemá jednoznačnou podporu. Beru to jako důležitou zpětnou vazbu. Buď se nám podaří v příštích měsících navrhnout a najít takové řešení, které podporu veřejnosti i zastupitelstva mít bude, nebo se projekt realizovat nebude. Jsme ale teprve na začátku celého procesu, za mě je to stále otevřená otázka. V žádném případě ho nechci tlačit, jak se říká, „na sílu“.“
Situaci jinak vidí Korytářův předchůdce ve funkci, dnes opoziční zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj, Jiří Šolc: „Dlouhodobě si myslím, že město by si mělo především hledět majetku, který již má a pokud jej nemá v perfektním stavu, nešilhat po dalších lákadlech. Myslím si, že pokud není jasná akutní potřeba po prostorech (a to opravdu není), je lepší napnout síly v této lokalitě na záchranu Liebigova paláce, který již město vlastní a postarat se musí. Myslím si, že by město mělo dobře vycházet s vlastníkem zámku, vzájemně si pomáhat a využít možnosti na otevření parku veřejnosti.“
Liberecký zámek vznikl na přelomu 16. a 17. století, kdy byl Liberec poddaným městem pod šlechtickou rodinou Redernů. Kolem roku 1583 byl Rederny založen panský dvůr a vedle něho později postaven zámek ve stylu severské renesance. V letech 1599 až 1603 byla postavena první radnice v pozdně renesančním slohu. Výrazné změny se dočkal za dalších majitelů panství, Clam-Gallasů, tehdy vzniklo nové křídlo, které postavil architekt Johann Josef Kunze, který Liberci vtiskl tvář i najíných místech (například celá čtvrť okolo dnešního Nerudova náměstí – Filipov).
Zámek se dočkal romantizující přestavby v 19. století a za První republiky přešel, v důsledku pozemkových reforem, do vlastnictví státu. Od 70. let 20. století zde tehdejší Skloexport instaloval výjimečnou a velkolepou výstavu uměleckého skla. Ta ale skončila ve víru privatizací 90.let neznámo kde. Dnes zámek patří soukromé firmě a je pro libereckou veřejnost dlouhodobě zavřený.
