V bezprostřední blízkosti libereckého zámku se chystá výstavba rozsáhlého bytového domu. Vše je sice ve fázi příprav a konzultací, ale již nyní plánovanou akci doprovázejí pochybnosti. Investorem má být známý liberecký podnikatel spojený s místní politikou a za projekt loboval bývalý náměstek pro ekonomiku, Jiří Šolc (SLK). Památkáři projekt původně odmítali, ale konečné stanovisko je opačné. Dům přímo „nalepený“ na budovu bývalé oblastní galerii tak asi dostane zelenou, byť se to současnému vedení města moc nelíbí.

Bytový komplex s luxusními byty, který by přímo sousedil se zahradou bývalé Liebiegovy vily (donedávna zde sídlila Oblastní galerie, která se přesunula do městských lázní) plánuje postavit podnikatel David Polan. Architektem má být Jiří Plašil, který v současnosti pro město zproacovává územní plán.

Jméno Davida Polana není veřejnosti neznámé. V minulosti na zastupitelstvu proběhlo několik účelových změn územního plánu, které zhodnotily jeho majetek.

Zároveň jde o majitele ubytovny v Riegrově ulici v Lidových sadů, která se stala noční můrou nejen okolních obyvatel. Na skutečnost, v jakých otřesných podmínkách byli v tomto objektu ubytováváni lidé, kteří se dostali do existenčních potíží a kolik na ně od státu inkasuje majitel, upozorňovali již v minulosti sociální pracovníci.

Politické krytí?

Za Polanův obchod s bídou loboval v minulosti na libereckém zastupitelstvu čelní představitel liberecké TOP 09, Robert Korselt. S touto stranou je podnikatel dlouhodobě spojován (na jeho nemovitost i loni při volbách visely billboardy TOP 09 a podobně). Nyní našel David Polan spojence u sesterských Starostů pro Liberecký kraj. Za tento projekt loboval (např. u památkářů) bývalý náměstek pro ekonomiku, Jiří Šolc ze Starostů.

Jiří Šolc svoje angažmá při debatách o budoucnosti zástavby bytového komplexu u zámku vysvětluje: „„S nástinem projektu, který řeší zástavbu bezprostředního okolí Liebigova paláce jsem se setkal již loni, kdy jsme řešili budoucí využití budovy. Tehdy na budoucím využití pracovaly tři universitní týmy a bezprostřední okolí je zajímalo. Kontaktoval jsem vlastníka, nějakou vizi měli, ale tento konkrétní projekt ještě nebyl nakreslen. Domluvili jsme se tedy, že až jej budou mít hotov – představí mi jej a společně projednáme jeho případné začlenění do lokality.

Tak se stalo cca před měsícem a já osobně tento projekt považuji za velmi zdařilý, umisťuje bydlení do centra města (to přeci vždy všichni chtějí) a nabízí smysluplné využití neútulné lokality. Doprovodil jsem investora na předběžné jednání s památkáři, to není žádný lobbing, to je víceméně naplnění naší dohody z léta loňského roku.

Pokud na záchraně Liebigova paláce současná reprezentace radnice něco odpracuje, mohl by to být velmi hezký kus Liberce. Pokud by dnešní zbořeniště a parkoviště nahradil bytový dům se službami, bylo by to pro lokalitu to nejlepší a za tento názor se nemusím stydět. Samospráva v této věci nerozhoduje, tudíž ani jako Zastupitel nejsem ve střetu zájmů.“

Obrat u památkářů

Pracovníci Národního památkového ústavu s projektem nejprve nesouhlasili. Svou roli hrála skutečnost, že se jedná o jedno z historicky nejvýznamnějších míst – vedle redernovského zámku a Liebiegovy vily s parkovou zahradou je v přímém sousedství navrhovaného bytového komplexu i řada klasicistních měšťanských domů dokumentujících vzestup textilní epochy města a zrod zdejší buržoazie.

Nicméně v průběhu událostí památkový ústav svoje stanovisko změnil a jeho oficiální postoj je nyní projekt povolit, byť s některými úpravami jako je snížení hmoty objektu.

Miloš Krčmář (KDU-ČSL), ředitel Národního památkového ústavu v Liberci situaci okomentoval: „Názor NPÚ je jediný, a to ten, který je závěrem Památkové rady, což je nejvýše postavený poradní orgán územního odborného pracoviště v Liberci. Památková rada formulovala podmínky za jakých je možné pokračovat v jednáních o podobě případné stavby.“

K případnému politickému lobbingu za projekt Milioš Krčmář dodal: „Postavení pana Šolce nebudu komentovat. V této věci jsem se s ním setkal pouze jednou, a to zcela na počátku, když přišel s investorem a projektantem na první schůzku. Dalších jednání v této věci na půdě NPÚ se nezúčastnil, nekontaktoval mě a pokud je mi známo, tak ani nikoho z našich pracovníků.“

Vedení města má jiný pohled

S rozdílným postojem k výstavbě ale přichází současné vedení města, zejména zástupci Změny pro Liberec. U té by se mohla mohutná výstavba bytového domu dostat do sporu s plánovaným otevřením centrálního parku okolo libereckého zámku, což byl předvolební šlágr právě Změny. Dům Davida Polana by stál přesně na hranici plánovaného parku, což je jistě jedním z podnikatelských kalkulů projektu.

Jan Korytář, náměstek pro ekonomiku a rozvoj města se k zamýšlenému projektu vyjádřil: „Architektonickou studii jsem viděl, vadí mi na tom projektu několik věcí. Zaprvé město má v centru mnoho lepších rozvojových ploch a musí směřovat novou výstavbu primárně na ně, i když to některému investorovi nemusí vyhovovat.

Za druhé, urbanisticky se nová stavba vlamuje do historického komplexu zámek, bývalá galerie a okolní historická zástavba a opticky celý komplex zásadně narušuje. Za třetí jde o výstavbu v městské památkové zóně a nerad bych,aby zde vzniklo něco tak „citlivého“ jako nedaleká Plaza. Chyba je ale i na straně města, že stále nemáme zavedený institut hlavního architekta, jeho vznik musíme proto uspíšit.“

K otázce angažmá svého předchůdce Jana Šolce Korytář uvedl: „O aktivitách zastupitele Šolce v této věci mi není nic známo, věřím, že bude případně prosazovat v první řadě zájem města.“

A jak by měla výstavba v historickém srdci města vypadat?