„Pohnuté“ události kolem referenda o prodeji letiště a nakládání s dalším městským majetkem mě přiměly, abych si přečetl zákon o referendu, návrh přípravného výboru, podklady k jednání zastupitelstva a přehrál si i audio záznam z jeho jednání. Zjistil jsem, že předmětem jednání bylo zákonem předepsané rozhodování zastupitelstva o vyhlášení referenda (§ 13), a to na základě řádně podaného a magistrátem ověřeného návrhu přípravného výboru.
Členy přípravného výboru jsou kromě jiných J. Korytář, Z. Tachovská a O. Petrovský, všichni tři členové libereckého zastupitelstva.Všichni tři se také jednání zastupitelstva zúčastnili, a rozhodovali tudíž ve věci, na které měli zájem nikoliv jen jako zastupitelé, nýbrž i jako privátní liberečtí občané požadující vyhlášení referenda. Toto je přímo ilustrativní střet zájmů.
Byl jsem skutečně zaskočen, když ani jeden z jmenovaných zastupitelů tento střet zájmů neohlásil. Ba co víc, Jan Korytář se dokonce s odvolávkou na to, že je zmocněnec přípravného výboru, domáhal výhody vystoupit v diskuzi více než třikrát. Dokonce si z pozice zastupitele vymohl, aby jako zmocněnec prezentoval důvody referenda, a dokonce předkládal pozměňovací návrhy.
Nemohl jsem si nevzpomenout na to, jak nedávno týž Jan Korytář zatřásl krajskou koalicí Starostů a jeho Změny kvůli neohlášenému střetu zájmů dvou členů dopravního výboru při jednání o podmínkách veřejné zakázky na veřejného autobusového přepravce. Pro Jana Korytáře to byl dokonce důvod (ne-li záminka) zpochybnit usnesení své vlastní koaliční krajské rady.
Jak se v té obojakosti vyznat? Je snad Jan Korytář takový pokrytec, že sám činí, nad čím se u jiných pohoršuje? Nebo snad nerozpoznal, že je v konfliktu zájmů? Nebo že by dokonce vědomě zneužil své postavení zastupitele k prosazování svého privátního zájmu, byť za dobře míněné veřejné blaho? Ať tak či tak, vše je to u protikorupčního bojovníka smutné.
Smutno je mi i z debaty na téma termín referenda. Nevím, proč si přípravný výbor myslí, že má právo tento termín stanovit. Nic takového v zákoně není. Naopak, je to zastupitelstvo, komu je uloženo den konání referenda stanovit (§ 13 odst. 1 písm. a), a musí to být konkrétní datum spadající do 90 dnů od vyhlášení referenda. Právě tuto DOBU 90 dnů (nikoliv termín, tj. den) může přípravný výbor prodloužit (§ 15). Jestliže tak učiní, je opět jen na zastupitelstvu, aby stanovilo den konání referenda kdykoliv v oné prodloužené lhůtě.
Uspořádat referendum o budoucnosti libereckého letiště má nepochybně své opodstatnění, neboť si s tím problémem již 20 let lámou zuby všechna polistopadová zastupitelstva. Proč se proto nezeptat občanů. Je mi však nepochopitelné, proč přípravný výbor, jenž získal na svou stranu vůli k referendu tisíce libereckých občanů, utápí své úsilí v malicherném a dokonce i soudním sporu o co nejpozdější konání referenda. Myslím, že smyslem referenda není vedení opozičního boje opozičních zastupitelů za každou cenu, třeba i za cenu neférového jednání v konfliktu zájmů, nýbrž že jeho smyslem je získat odpovědi libereckých občanů na dobře položené otázky. Obávám se, že právě v tom se vůle tisíců občanů, kteří podpořili svým podpisem konání referenda, a cíle organizátorů referenda liší.
Michal Hron
