Můžete mi někdo vysvětlit, co je to za módu, vést osobní pohovor telefonicky? Stalo se mi to minulý týden. Reagoval jsem na jeden inzerát, kde plat je vyšší o 500 korun českých, než je minimální mzda. No, potřebuji nutně práci, tak i tak jsem napsal motivační dopis a společně odeslal i svoje curriculum vitae. Za posledních 22 let jsem byl nezaměstnaný asi 6 měsíců. Odpověděli mi, že se mám dostavit na osobní pohovor. Jak jsem byl vyškolen, tak jsme se i na ten pohovor připravil jak se patří.
Dorazím na recepci firmy a ohlásím se. Recepční zvedne telefon a kamsi volá. „Musíte chvíli počkat“. Tak čekám, nervozně pochoduji po recepci. Po chvíli mne požádá dáma, abych přistoupil. „Máte tu telefon“. Tak jej zvednu a na druhé straně, slyším ženský hlas. Nepředstavila se (což já ano) a slyším.
„Prý jestli nedokážete pochopit, že nemáme práci….“ Zarazil jsem se. „Ano, ale mi tu práci nemáme.“
„Můžete mi říci, co umíte, jakou školu jste studoval a jakou máte praxi?“ Ve mně by se krve nedořezal. Tak jsem snad magor?
„Vážená paní, posílal jsem Vám svůj životopis, veškeré informace jsou v něm uvedené. Myslel jsem si, že jste jej četla, když mne zvete na osobní pohovor, nečekal jsem, že ho povedete telefonicky, to jsme nemusel jezdit takovou dálku.“ Nic.
„Tak se mějte hezky a děkuji za Váš čas, který jste mi věnovala.“ Odcházím a přemýšlím, proč k tomu došlo? Co to bylo?
Pak jsem si vzpomněl. Recepční, když zvedla telefon, tak nejprve jen kývala hlavou a kladně odpovídala. Tak mi to došlo. Určitě se paní z osobního ptala, zda jsem Rom. Takhle to prostě chodí, jen si to nikdo nedokáže uvědomit ani přiznat.
