Ve svém již relativně zralejším věku jsem se poněkud naivně domníval, že mě z tábora minulých budovatelů lepších zítřků už nemůže opravdu nic překvapit. Mýlil jsem se. Nezbývá mi tedy nic jiného, než tento fakt veřejně přiznat a zároveň se se čtenáři podělit o onu perlu, která mě přivedla k tomuto poznatku.

Pozoruhodný text z dílny krajské organizace KSČM (kdo sleduje alespoň občas zasedání libereckých zastupitelů, nebude mít jistě žádný problém určit skutečného autora) zuřivě útočí na politiky Změny. Ostatně již sám název příspěvku nenechává budoucího čtenáře na pochybách, čemu se následný text věnuje.

Nazývat dnes politiky nebo hned celé strany mafií je nejen moderní, aktuální a působivé, ale bohužel v mnoha případech i věcně správné. V tomto konkrétním případě se však, přihlédneme-li k úrovni příspěvku, jedná pouze o trochu až úsměvný pokus soudruhů využít tento fakt ve svůj prospěch a místo věcné argumentace a obhajoby kydat pomyslnou špínu na lidi, kteří jim díky podzimnímu volebnímu výsledku začali nepříjemně vidět do karet.

I pro naprosto nestranného čtenáře je z celého textu patrná nenávist a hluboká averze ke všemu, co jen trochu zavání Změnou. Osobní útoky na Z. Kocumovou a J. Korytáře odpovídají svou úrovní rétorice strany disponující v minulosti svou vedoucí úlohou a jediným správným pohledem na vývoj lidstva. Soustředíme-li se výhradně na fakta plynoucí z této kauzy, napadá mě jiný a myslím, že daleko příhodnější název pro případný text popisující hospodaření liberecké záchranky. Budu-li parafrázovat titul z komunistického sekretariátu, mohl by znít třeba takto:

Strach má jméno KSČM

Musím uznat, že mě tento textík nejen překvapil svou nestydatostí, ale i trochu pobavil. Úvahy o mstě Změny za volební výsledky (+ 1,04%) není třeba komentovat. Za zmínku ale stojí nepochybně fakt, že autor S. Mackovík podepsaný dole pod článkem o sobě ve střední části píše ve třetí osobě, což na jednu stranu vysoce zpochybňuje jeho autorství a na druhou stranu i dobře koresponduje s eufemistickým prohlášením hejtmana M. Půty, že zřizovatel (minulé vedení kraje) ne zcela zvládl svou roli.

V této souvislosti je třeba připomenout, že Stanislav Mackovík se ředitelem stal za vlády ČSSD s tichou podporou právě komunistů. Tato skutečnost napovídá, že ředitel záchranky byl současně i obětí, minimálně své poplatnosti vedení kraje a svých ambicí. Výsledky kontroly sice zatím ještě nebyly zveřejněny, ale i dílčí fakta, která pronikla na veřejnost, nasvědčují tomu, že se zde jednalo opět spíše o systematické odčerpávání finančních prostředků z veřejných peněz, než o neschopnost ředitele.

Kauza zakázky na zateplení českolipské nemocnice předražené o 30 milionů, nutnost vracet stovky milionů dotací a i současné dění kolem liberecké záchranky jistě nejsou poslední zprávy, ze kterých si občané kraje budou moci sami udělat obrázek o kvalitě minulých vládců krajského úřadu, roli jejich tichých podporovatelů a potažmo i o výsledcích spolupráce těchto dvou politických subjektů.