Dnes má nastupující hejtman Martin Půta oznámit podpis koaliční dohody mezi jeho Starosty pro Liberecký kraj a Změnou pro Liberecký kraj. Během několika dní se objevily dvě anonymní zprávy, které se snaží nového hejtmana pošpinit a zdiskreditovat. Jedna z něj dělá agenta polské jaderné lobby, druhá tvrdí, že měl opisovat svou bakalářskou práci od své manželky. Podobné anonymní cíleně pomlouvačné „zprávy“ se neobjevují v Liberci poprvé. Čelil jim již i odvolaný primátor Liberce Jan Korytář.
První anonymní hanopis na starostu Hrádku nad Nisou Martina Půtu se objevil zhruba před týdnem. Nastupujícího libereckého hejtmana viní z toho, že dlouhodobě lobuje za zájmy energetické firmy PGE, která plánuje výstavbu jaderné elektrárny v Polsku. Spojnicí zde měla být Půtova manželka, polská politička, původem z Bogatynii, která s Hrádkem nad Nisou přímo sousedí.
Anonym v internetovém článku Martina Půtu viní, že ve službách státní energetické firmy PGE prosazuje výstavbu jaderné elektrárny v příhraničním polském Turowě. Zároveň prý hrádecký starosta podporoval coby předseda sdružení Euroregionu Nisa výstavbu 52 větrných elektráren v Turowě, které polská strana ohlásila. To je ale v příkrém rozporu s názorem na tyto elektrárny, který Půta opakovaně v médiích razil.
V článku o Půtově tajné misi v barvách polského koncernu je zmíněno, že měl údajně opisovat svou bakalářskou práci od své ženy, respektive, že ta ji za něj měla vypracovat. A to je i základem další anonymní zprávy.
Ta zase přináší svědectví o tom, že bylo v Praze údajně podáno trestní oznámení ve věci podvodného získání bakalářského titulu Martina Půty na Metropolitní univerzitě. Autor zprávy rozeslal i oscanovaný protokol o trestním oznámení, které měl jej podat jakýsi Jan Bureš (ročník 1979).
Protokol ale sám o sobě budí pochybnosti. Za prvé zde chybí razítko policejního orgánu a celé tvrzení o spáchaném podvodu působí více než dětinsky. Jako důkazní tvrzení je zde uvedeno, že se oznamovatel o údajném Půtově podvodu dozvěděl „od kamaráda“, „že se to na škole povídá“, ale na jaké téma například měl Martin Půta psát svou bakalářskou práci neví, žádné důkazy nemá oznamovatel ani jeho kamarád a podobně. Důvěryhodně ani nepůsobí fakt, že oznamovatel uvádí, že Půta navštěvoval školu v Praze (ale neví „kde přesně“) a přitom do ní chodil zejména v její liberecké pobočce, která sídlí ve zdejší Obchodní akademii v Šamánkově ulici.
Jako na výborného studenta vzpomíná na Martina Půtu i Radim Bureš z Transparency International, který jej na Metropolitní univerzitě vyučoval. „Martina Půtu si pamatuji jako jednoho z nejbystřejších studentů, které jsem v Liberci učil“, uvedl pro náš server Radim Bureš.
Martin Půta ovšem není jediným politikem, okolo kterého se v době jeho úspěchu začaly objevovat anonymy. Odvolaný liberecký primátor Jan Korytář musel čelit pomlouvačnému letáku, který před volbami do schránek libereckých občanů zaslal anonym. Později se ukázalo, že za letákem stojí za korupci odsouzený někdejší zastupitel za ODS Jiří Zeronik. Některá „tvrzení a argumenty“ v letáku se přitom nápadně shodovaly se statěmi v Pravém zastupiteli – předvolebním občasníku, který vydávali politici liberecké ODS Jiří Kittner, Jiří Bílek a PR pracovník zdejší ODS a politický publicista Syneru Zdeněk Soudný.
Veliké pozdvižení (zejména v médiích společnosti Syner – Genus TV a Týden v Libereckém kraji) vyvolala rovněž reportáž Jiřího Hynka z České televize, kde byla uveřejněna nahrávka z roku 1998 mezi Janem Korytářem a Viktorem Krákorou. Jan Korytář si měl údajně říkat o úplatek pět tisíc korun, aby Krákora nemusel nastoupit řádnou civilní službu. Korytář k tomu uvedl, že šlo o požadavek sehnání příspěvku pro organizaci, kde Krákora jako civilkář pracoval na pozici fundraisera a měl shánět peníze od sponzorů. To později potvrdili i další civilkáři, kteří v té době s Krákorou v Korytářově organizaci pracovali. Dále vyšlo najevo, že tuto nahrávku v roce 2006 prodal Krákora zástupci liberecké ODS za 10 000 korun poté, co se ji neúspěšně snažil zpeněžit u Strany zelených, kterou v té době Jan Korytář zastupoval.
Jan Korytář, který podobně jako dnes Martin Půta na kraji představoval v roce 2010 na liberecké radnici směr politických změn, ale musel čelit i soustředěnému tlaku médií společnosti Syner – Genus TV a Týden v Libereckém kraji. Tato média se přitom dopouštěla i cílených lží a manipulací, za což si minimálně v jednom případě vysloužila žalobu, která byla u soudu první instance úspěšná. Nicméně řízení stále běží.
Nyní média společnosti Syner nevystupují vůči začínající krajské koalici tolik ostře. Důvodem může být skutečnost, že jsou existenčně závislá na penězích, které od kraje dlouhodobě získávají a pokud by se opakoval scénář z liberecké radnice, kdy Jan Korytář zastavil cca 800 tisíc, které do Genusu šly z kanceláře primátora Jiřího Kittnera každý rok, hrozil by jim zánik.
Jaroslav Tauchman
