Téměř přesně před třemi lety jsme kritizovali prodej bloku panelových domů v liberecké Šimáčkově ulici. Tvrdili jsme , že zvolený postup není pro město výhodný, ale jen nahrává jednomu zájemci. Dnes po třech letech je jasno – spekulant vydělal 18 milionů. Nemohlo byty stejně jako on prodat samo město? Nejsou podobné obchody příčinami obrovského městského dluhu?
2. září 2009 prodalo město Liberec (zejména díky hlasům tehdejší koalice ODS, ČSSD a USZ) objekt bývalého pečovatelského zařízení v Šimáčkově ulici v liberecké čtvrti Pavlovice. Přihlásil se jen jeden zájemce – podnikatel Milan Hofman koupil blok panelových domů (64 bytů a další nebytové prostory) za pouhých 26 500 000 Kč.
Liberec prodělal téměř 18 milionů
Na zastupitelstvu prostřednictvím svého zaměstnance lhal, že zde minimálně v polovině zařídí tzv. startovací byty se sníženým nájemným a do objektu investuje. Byty naopak začal ihned, bez jakýchkoliv investic prodávat, později poslal na ZML dopis s oblíbenou výmluvou, že musí vše prodat hned, „protože tam lezou bezdomovci…“. Zastupitelstvo opět souhlasilo. A výsledek?
- Milan Hofman inkasoval 44 328 000 Kč
- Zaplatil 26 500 000 Kč
- Jeho zisk tedy činí 17 828 000 Kč.
Všechny smlouvy máme k dispozici.
Prodejem jednotlivých bytů by město vydělalo víc
Chybný styl privatizace – prodej domu s prázdnými byty vcelku a ne po jednotlivých bytech a pouze jedinému zájemci – znamenal jen v tomto případě pro městkou kasu prodělek téměř 18 milionů Kč. Stačilo přitom málo – byty mohlo postupně prodat město, i kdyby se prodeji věnoval na plný úvazek jeden pracovník radnice, město by vydělalo stále dost. Tehdejší vládnoucí koalice ovšem připustila na jednání zastupitelstva pouze formální diskuzi a odmítla dokonce i akceptovat vyšší nabídku, kterou na poslední chvíli (na zastupitelstvu) podala realitní kancelář z Písku.
Celou tuto kauzu jsme sledovali tři roky, abychom mohli veřejnosti předložit účet za tuto privatizaci. Záležitost tohoto konkrétního obchodu odhaluje praktiky komunální politiky, kdy se na jedné straně mluví o odpovědném hospodaření (ODS), ale v praxi se vůbec tak nikdo nechová. Na straně druhé se hovoří o sociálním programu, ale městské byty, které mohly být sociální či startovací, nebo zde mohlo být chráněné bydlení, bez mrknutí oka prodá jednomu spekulantovi. Včetně podpory ČSSD, která si vzala sociální oblast za svou.
Podobné případy nevýhodných obchodů podstatně přispěli k dnešnímu dluhu Liberce. Tato kauza tvoří cca 1% z dluhu, který dnes po dvaceti letech vlády jedné strany sužuje celé město a není bohužel rozhodně jediná.
