Pro ty, co nemají čas či chuť to číst celé, krátké vyjádření k ceně pozemku, na které mám asi nehorázně vydělat.

Pozemek byl koupen před 10 lety, kdy jsem v politice nebyl aktivní, že jeho cena do té doby mohla vzrůst, mi přijde logické a navíc cena, za kterou bude nakonec skutečně prodán, bude stejně muset vycházet z posudků soudních znalců. Celý článek si můžete přečíst zde, níže jsou reakce na některá tvrzení v něm obsažená.

Střet zájmů při schvalování dotace

EURO, část 1:

Když se vloni v únoru na zastupitelstvu severočeské metropole hlasovalo o Integrovaném plánu rozvoje města, Jan Korytář neoznámil, že na seznamu je i žádost jeho občanského sdružení Čmelák. To požádalo o devatenáctimilionovou evropskou dotaci na projekt Centrum pro přírodu. Problém ale nebyl jenom ve střetu zájmů, který Korytář vysvětluje jako svoji formální chybu a za nějž dostal na podzim pokutu. Zmiňované centrum má totiž vyrůst na místě polorozpadlého domu v liberecké čtvrti Starý Harcov, který vlastní Korytář se svou družkou Martinou Burešovou.

Co se do článku nevešlo:

Ve střetu zájmu jsem ze zákona byl, pokutu jsem dostal na spodní hranici, celkem 1.500 Kč z možných 50.000 Kč. Ve článku ovšem není uvedeno, že před tímto hlasováním v únoru 2011, které se týkalo všech projektů v rámci IPRM a kde jsem přehlédl, že je v příloze právě seznam těchto projektů a tedy i projekt Čmeláka, tak probíhalo v roce 2010 mnohem důležitější hlasování pouze o tom, zda bude na tento seznam zařazen právě projekt Čmeláka. Hlavním důvodem pozdního zařazení tohoto projektu bylo jeho původně chybné bodové ohodnocení. V tomto klíčovém hlasování v roce 2010, které fakticky rozhodlo o zařazení našeho projektu mezi ty, které mohou žádat o dotaci, jsem se zdržel hlasování. Informace o tom, že jsem spoluvlastníkem pozemku, byla od začátku uvedena zcela jednoznačně a výrazně v projektovém záměru.

Vydělávání na evropských dotacích

EURO, část 2:

Jeho sdružení Čmelák požaduje dotaci, z níž by mělo jít Korytářovi a jeho přítelkyni Martině Burešové do kapsy 1,6 milionu.
Když v roce 2001 Korytář s Burešovou pozemek o výměře zhruba 8000 metrů čtverečních s domem kupovali, zaplatili za něj 600 tisíc korun. V rámci projektu Centrum pro přírodu ale jeho část o velikosti 5000 metrů čtverečních, dnes už s ruinou domu, hodlají prodat za 1,6 milionu. Korytář se snaží předkládat argumenty, že investovali výrazně víc než oněch 600 tisíc.

Co se do článku nevešlo:

Celá spekulace novináře je postavena na smíchání dvou věcí. Částka 1,6 mil. Kč, která je uvedena jako cena prodejní, je pouze cenou předběžně kalkulovanou uvedenou v prvotním rozpočtu, která vychází ze směrnic EU a činí maximálních 10% z celkového rozpočtu projektu bez DPH. Skutečná aktuální tržní – prodejní cena bude teprve stanovena a to na základě posudků minimálně dvou soudních znalců. Odhadní cena tak může činit od 1 Kč do několika miliónů, reálně lze předpokládat 1 – 2,5 mil. Kč. V rámci dotace však bude možné uplatnit částku do max. 10% celkové ceny projektu.

Změna územního plánu

Euro, část 3:

Jan Korytář si zkrátka cení vysoko. Během vzniku tohoto článku totiž prodal svoji polovinu pozemku přítelkyni Martině Burešové za 1,2 milionu korun. Jestliže lze brát odhad Jany Kristiánové za důvěryhodný, tak Burešovou pěkně natáhl. „Jedná se o převod mého podílu na přítelkyni – mezi dvěma soukromými osobami, nejedná se o státní, městský ani jiným způsobem veřejný majetek. Prodal jsem ho, protože jsme se tak dohodli po deseti letech spoluvlastnictví,“ vysvětluje Korytář. Pokud se prý projekt Čmeláka ať už z jakéhokoliv důvodu neuskuteční, Burešová bude mít alespoň otevřenou cestu k jeho prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Cena byla podle něj stanovena po vzájemné dohodě na základě znalosti pozemku a obvyklých cen v Liberci, odhad by měl být zpracován pro potřebu zaplacení daně z převodu nemovitostí letos na jaře.

Možná ale existuje důvod, proč by Burešová měla platit za pozemek více. Cena totiž výrazně v dohledné době stoupne poté, co město přistoupí ke změně územního plánu a na pozemku budou moci vyrůst nové stavby. I po případném prodeji části nemovitosti občanskému sdružení by totiž Korytářově družce zůstalo bokem zhruba 3000 metrů čtverečních na dvě stavební parcely.

Korytář střet zájmů při hlasování o změně územního plánu odmítá. „Podívejte se, prosím, do hlasování zastupitelstva, které probíhalo v lednu a týkalo se územního plánu. Pokud se nepletu, a myslím, že ne, tak pro pokyny, které by se týkaly tohoto pozemku, jsem nehlasoval. Buď jsem byl proti, nebo se zdržel. Co se týče těch krásných dvou domů, možná to z různých důvodů bude jen jeden dům, ale i kdyby to byly dva – byl někde poškozen veřejný zájem či veřejné rozpočty? Získal jsem tyto pozemky za netržní či nesolidní cenu způsobem, který by negativně ovlivnil nějaké veřejné rozpočty či veřejný zájem? Ovlivňoval jsem jakýmkoli způsobem přípravu nového územního plánu ve svůj prospěch? Myslím, že ne,“ namítá Korytář.

Týdeníku Euro nicméně není jasné, proč se liberecký politik snažil složitě vypočítávat náklady na správu pozemku ve Starém Harcově za uplynulých jedenáct let, které mu mají být zaplaceny (respektive nyní již nové majitelce Martině Burešové) z dotací poskytnutých jeho sdružení Čmelák. „Cena pozemků, na kterých se stavět dá, se v této lokalitě pohybuje okolo 1200 až 1500 korun za metr čtvereční,“ řekl týdeníku Euro makléř Jan Zedníček z liberecké společnosti Prof Reality. Burešová tedy může za oněch 3000 metrů inkasovat kolem čtyř milionů korun, které jí bohatě splatí veškeré náklady vyčíslené Janem Korytářem.

Upřesnění:

V tuto chvíli není jasné, zda tato změna skutečně proběhne, i tak by se týkala ale jen části z uváděných 3000 m2. Na pozemku je potok, který zmenšuje zastavitelnou část, přivaděč vody pro Liberec, který má ochranné pásmo a navíc zde je i ochranné pásmo lesa. Osobně si myslím, že cena 4 mil Kč za těch 3000 m2 je vzhledem k okolnostem nadsazená. Navíc, pokud změna územního plánu proběhne, zhodnotí se i pozemek, který získá Čmelák, protože změna územního plánu by se týkala i části těchto pozemků. Když bych to měl shrnout, tak na jedné straně je v článku tvrzeno, že částka 1,6 mil. Kč za 5.000 m2 se stavebním pozemkem je nadsazená, zatímco vedlejších 3.000 m2 má mít již brzy cenu 4 mil Kč. Zajímavá logika.

Jak obejít podmínky dražby

Euro, část 4:

Jan Korytář nevlastní jen zmiňovaný pozemek s ruinou domu ve Starém Harcově. V roce 2008 si také pořídil nemovitost ve vyhledávané lokalitě Horní Maxov asi dvacet kilometrů od Liberce. „Tyto pozemky jsem kupoval v dražbě od Pozemkového fondu pro naše sdružení Čmelák. Důvod koupě byla podmáčená louka s výskytem chráněných orchidejí a vachty,“ tvrdí Korytář. Důvod, proč pozemek nekoupilo jeho sdružení Čmelák, byl prý ten, že dražby se mohly zúčastnit jen fyzické osoby. „Proto jsme se domluvili, že si vezmu od sdružení na koupi pozemků půjčku. Protože se podařilo dražbu vyhrát, byly pozemky obratem pronajaty za korunu ročně sdružení, které na ně má předkupní právo, ale až jako druhé v pořadí za Pozemkovým fondem. Když jsem se v roce 2008 na fondu ptal na možnost převodu na Čmeláka, bylo mi sděleno, že to nejprve musím nabídnout fondu s tím, že když o to projeví zájem, tak už z toho nemůžu couvnout. To jsme nechtěli riskovat, proto je dosud pozemek psán na mě a já dlužím sdružení částku zhruba 150 tisíc korun, které nás stál,“ pokračuje Korytář.

Reakce:

Nevím, co je špatného na tom, že jsem pro občanské sdružení dlouhodobě se zabývající ochranou přírody pořídil louku s výskytem chráněných druhů. V této dražbě jsem byl přitom úspěšnější než někteří známí liberečtí spekulanti s pozemky. Na této transakci osobně nevydělám žádné peníze, pozemek bude převeden na Čmeláka zcela bez zisku.

Euro, část 5:

Další nemovitost si Korytář s Burešovou pořídili v dubnu roku 2007 ve vyhledávané rekreační oblasti Liberecka – ve Zdislavě. Pozemek s hospodářskou usedlostí podle něj stál celkově 1,1 milionu korun. Sto tisíc si Korytář půjčil od svého otce, půl milionu poskytla v rámci hypotéky Česká spořitelna, 220 tisíc kryl úvěr z ČSOB, který si vzala přítelkyně a zbylých 280 tisíc šlo ze stavebního spoření Korytáře. „V současné době zde probíhá územní řízení k záměru přestavby zemědělského objektu na rodinný dům,“ říká Korytář.

Reakce:

Hospodářská usedlost je ve skutečnosti neobyvatelná stodola, peníze na koupi pocházejí z oficiálních a legálních zdrojů a splátky půjček odpovídají mým příjmům. Žádné igelitky, peníze od strýčka či dobře investující babičky. Nemovitost byla koupena přes realitní kancelář.

Závěr:

Očekávám a beru podobné články, jako ten v týdeníku EURO, jako daň za to, že jsem v politice, podobných článků před volbami bude jistě více. Nechci je nechávat bez povšimnutí nebo vyhnít, ale budu se snažit na ně vždy reagovat. Čtenář ať si pak utvoří obrázek o tom, kde je pravda, sám.

Na rozdíl od těch, které kritizuji, jsem myslím ani nepoškodil veřejný zájem, ani nezneužil veřejné rozpočty, ani nezneužil veřejné funkce k nějakému neetickému či nezákonnému obohacení či zvýhodnění, transakce neprobíhá přes nastrčené figury či společnost s akciemi na doručitele, není zde problém, že by uvedené částky neodpovídali mým příjmům a samotný projekt Centra pro přírodu byl schválen k možné podpoře z dotací EU ještě v době, kdy jsem byl pouze řadovým zastupitelem v Liberci a to v opozici.

Pokud bude mít někdo ještě nějaké námitky či otázky, zodpovím je v diskusi pod článkem. Celý původní článek zde

Jan Korytář, městský zastupitel za Změnu pro Liberec