Včera projela médii zpráva, že trojice podnikatelů, z nichž nejznámější je bývalý zastupitel a významná postava liberecké ODS Jiří Zeronik, byla potrestána soudním příkazem za to, že se pokoušeli uplácet asistenta poslance Věcí veřejných. Dotací chtivý trojlístek měl nabízet 15 milionů za to, že jim bude přihrána celá čtvrt miliarda na provoz soukromé vysoké (kolikáté už za posledních pár let?) školy. Policie je chytla rovnou za ruku s kufříkem plných peněz (700 000 tisíc) přímo v parlamentu. Jako z kriminálky, která dobře skončí. Jen by se příběh nesměl odehrávat v České republice.
Jistě nemálo lidí ohromila výška a vážnost trestu. Zatím potvrzený trest pro Jiřího Zeronika (podle aktuálně.cz) je peněžitá pokuta ve výši sto tisíc korun. To je sedmina toho, co měli vykutálení podnikatelé v kufříku jako část úplatku během své návštěvy v parlamentu, 0,66 procenta z nabízené části úplatku (15 milionů korun) a 0,04 procenta z částky, kterou chtěli dotyční skrze úplatek získat ze společné kasy všech občanů (250 milionů korun).
Těžko říci, zda za takovéto až morbidně směšné „potrestání“ může konkrétní soud nebo zákonodárství naší republiky, ale jisté je jedno. Jde o dobrý signál všem těm, kteří se snaží rozkrádat veřejnou kasu a kteří jsou nemálo vinni za současný stav země (naše město pod Ještědem nevyjímaje) – kšeftujte, uplácejte ve velkém, přijdete když tak o pár o drobných.
Dotyční sice s trestním příkazem soudu nesouhlasí a chtějí, aby proběhlo řádné soudní líčení, toliko jejich vyjádření v médiích. Otázkou je, zda to je pravda a ne strategie, stejně jako například u některých prezidentských milostí, kdy se osvobození dožadovali prokázání své neviny, aby v tichosti na obnovení procesu „rezignovali“. To ještě ukáže čas.
Ono asi více než o jejich čest jim půjde, alespoň v případě Jiřího Zeronika, o své dobré obchodní jméno. Zeronik je totiž dlouhodobým jednatelem firmy Iberus, která sice výhodně získává městský majetek a desítky milionů dotací z veřejných prostředků, ale ne a ne říci, komu vlastně patří. Minulý měsíc dostala od města přiklepnuto 34 milionů na opravu parku u své soukromé základní školy a vedle toho má zažádáno cca 120 milionů na podivný projekt „centra geotermální energie“, spíše ale luxusního hotelu s kongresovým centrem (kde centrum energie bude spíše sloužit komerčním aktivitám hotelu).
Určitě by nebyla dobrá investice sázet na to, že i kdyby skutečně avizovaný soud proběhl a Jiří Zeronik z firmy Iberus by byl definitivně shledán korupčníkem, současnému vedení města Liberce by to nějak vadilo a něco by se v jeho přístupu změnilo.
Nepřej nikomu nic zlého, říká se a jistě to platí i směrem k podnikateli Zeronikovi, ale na druhou stranu je s podivem, jakým až neuvěřitelně vstřícným přístupem se město k anonymní firmě, kterou tento ex-politik zastupuje, chová. Za jeho projekty se někteří (náměstek Jiří Šolc z Liberce občanům) opakovaně doslova bijí, nikoho nezajímá skutečná identita vlastníků ani proč je tak úzkostlivě střežena. Nic jim nevadí, že je stát (policie, státní zastupitelství, soudy) varuje před praktikami žadatele (Jiří Zeronik je navíc obviněn spolu s exprimátorem Kittnerem a jeho náměstkem Krenkem z tunelování městského majetku) prostřednictvím obvinění, žalob a teď i soudních příkazů.
Asi to ukazuje nakolik vážně byl míněn předvolební boj s korupcí a šedou ekonomikou, který strany současného vedení města, do jedné a tak hlasitě, proklamovaly. Navíc jsou mezi nimi pravicové subjekty (Liberec občanům), které ekonomiku berou v liberálním duchu (Liberec občanům), ale i taková liberecká sociální demokracie nedá dopustit na soukromé vlastnictví (dnešní primátorka Martina Rosenbergová, když se zastávala spekulantských aktivit svého spolustraníka Plechatého). Bylo by zajímavé, zda by se stejnou (a nebo záměrnou?) laxností přistupovali zástupci těchto stran ke svému, vlastnímu majetku, když jim nevadí nakládat tímto způsobem s tím společným a svěřeným.
Jaroslav Tauchman
