Včera byl opět překročen další limit politické a společenské kultury v Liberci. A to nikoliv směrem zrovna pozitivním. Nadace Syner, kterou vedou manželky majitelů firmy Syner, oznámila, že zastavuje poskytování finanční i jiné pomoci potřebným. Důvodem mají „útoky a lži“ směřované na firmu Syner a její majitele ze strany Jana Korytáře, Jaromíra Baxy, mé osoby a několika dalších občanů. Nadace Syner si při takto mimořádně morálně odpudivém gestu vzala jako rukojmí jistě nemalou část těch, kterým v minulosti pomohla a kteří pomoc potřebují.

Zajímavá a podstatná je v tvrzení obou dam jedna skutečnost. Jde totiž o vyjádření absolutně nekonkrétní. Nikde se ani nesnaží naznačit, kde a jak někdo lhal nebo „útočil“ na firmu jejich manželů. Obvinit někoho ze lží a pomluv a nedokázat to, znamená často postavit se přesně do jeho domnělé role.

Navíc je to právě firma jejich manželů, která vlastní a spoluvlastní na Liberecku média, která lokajským způsobem a často za použití prokazatelných lží (navíc redaktoři těchto médií obvykle vědí, že o lži jde) deformují obraz reality, aby pak výsledek prospěl jejich zaměstnavatelům a politické straně, která je s nimi spjata pupeční šňůrou.

Ostatně za většinu těch „lží a útoků“, které přiměly zakladatelky nadace k zastavení poskytování pomoci, přece jen nemůže ani Baxa, ani Tauchman a dokonce ani Korytář. Jako bych to byl někdo z nás tří, kdo dosazuje zaměstnance této firmy na radnici, dohromady v úzkém kruhu starých známých vypisujeme perfektně ušitá výběrová řízení nebo organizujeme karlovarské a jiné losovačky.

Zastavení činnosti nadace tak asi i dává tušit, jaké byly pravé důvody jejího fungování. Zda to byla upřímně míněná snaha pomoci potřebným nebo jen marketingový krok k vylepšení pověsti firmy, která spolu s několika politiky, kteří z ní vzešli, zrovna nevylepšila jméno Liberce doma i ve světě.

Dost možná se i ukončení činnosti nadace hodí i ekonomicky a může dokonce prospět firemnímu rozpočtu. Ušetří to peníze i energii a ještě se obzvlášť trapným a nenávistným způsobem svalí vina na někoho jiného.

Pokus o mediální lynč několika nepohodlných, který včera nadace předvedla má ale jeden zásadní dopad, který byl zmíněn i v úvodu. Představitelky a představitelé nadace si tak skutečně berou jako rukojmí slabé a ty, kteří si pomoc zaslouží. Těžko říci, že si při tomto až vyděračském počinu uvědomují, že právě z prostředků nás všech, tedy i těch, kterým nyní odepřeli pomoc jejich firma vyrostla. Tedy na veřejných zakázkách (což ostatně bylo do nedávna uváděno i na webu samotné společnosti Syner).

Lze pochopit, že se vývoj veřejného života v našem městě někomu nemusí líbit. Určitě někoho nostalgicky zabolí srdce při vzpomínce, kdy na vyhození například redaktora z práce nebo na jinou lahůdku stačil významný telefonát z radnice nebo z firemního ústředí. My ale v naší činnosti pokračovat budeme. Sice i dnes se ještě sem a tam cenzuruje, za hlasitých projevů loajality kulturní fronty, tvorba mladých umělců, ale doba se mění a nic nejde vrátit do starých kolejí. Ještě vůbec ne úplně, ale přeci jen – dámy a pánové, staré časy pod Ještědem už skončily.

Jaroslav Tauchman