Návštěvníci květnového zastupitelstva měli jedinečnou příležitost být přítomni u počátku fungování velké a tiché koalice na liberecké radnici. Strany ČSSD, Liberec občanům (LO), Věci Veřejné (VV) a část Unie pro sport a zdraví (vyjma Zuzany Kocumové) přivedli zpět k moci ODS, o jejíž hlasy se opírají. Ačkoliv se snažili tuto nepopiratelnou skutečnost zastřít proklamacemi, které to popíraly, působilo to nedůvěryhodně, trapně a směšně. Stejně trapná byla jasnozřivá nekompetence jednotlivých členů vedení města, kteří se utápěli v neznalosti problematiky a v nedostatku odbornosti. Podivná hra s Libercem, kdy vlastně není jasné, kdo tu bude skutečně vládnout, tak začala.
Tak jako se změnilo uskupení sil v Liberci, změnil se na zastupitelstvu i zasedací pořádek, což se nelíbilo zejména zástupcům Změny pro Liberec (ZpL). Hned na počátku primátorka představila nového tajemníka, Jindřicha Fadrhonce a oznámila zastupitelům, že je zasedání přenášeno on-line. Bohužel nejde celý záznam z archivu pustit zpětně, přestože některé momenty z květnového zastupitelstva stály skutečně za to. Nový tajemník se navíc v závěru zastupitelstva vyjádřil, že se s tím, aby si občan mohl pustit záznam z jednání jinak než v aktuálním čase, nepočítá. Prý to odporuje zákonům. To je otázka na právníky, ale určitě z toho musí mít radost někteří členové nového vedení, protože jejich výstupy by si jistě získaly lidovou popularitu.
Jedním z nejobsáhlejších bodů byla počáteční diskuse, která se věnovala některým stěžejním věcem. Jako jeden z prvních vystoupil zastupitel za Změnu pro Liberec, Jaromír Baxa, který si připravil kritiku nové protikorupční směrnice, kterou připravil náměstek pro ekonomiku Jiří Šolc. Podle Baxy takovýmto způsobem připravení směrnice de facto jen otevírá dveře pro korupci, ovšem za halasného řinčení protikorupčních hesel. Hlavní výtky Jaromíra Baxy i Změny pro Liberec si můžete přečíst v jejich tiskové zprávě zde.
Bývalý primátor Korytář se poté obrátil na nové vedení v otázce kdo že zastupuje Liberec na právě probíhajícím sněmu měst a obcí ve Zlíně. Na jeho otázku se mu dostalo odpovědi, že je to Jiří Kittner z ODS. Nicméně následně nikdo, včetně primátorky Rosenbergové, nebyl schopen vysvětlit kdo a s jakým pověřením Jiřího Kittnera do Zlína delegoval. Nové vedení v čele s primátorkou se trošičku plácalo v tom, jak to tedy s Jiří Kittnerem jako zástupcem Liberce je a jak má pověření hlasovat v tak základních otázkách jako je například přímá či nepřímá volba starostů. Nakonec to vyznělo, že je to na panu bývalém primátorovi Kittnerovi, jak se rozhodne.
Nadále byl ze strany Změny pro Liberec zmíněn případ dnes již bývalé pracovnice tiskového oddělení, magistry Zuzany Rašínové, se kterou byl ukončen pracovní poměr. Nový tajemník se sice (a opakovaně během zastupitelstva) snažil tvrdit, že s ní byl ukončen poměr po vzájemné dohodě a že se mu nelíbil rozesílaný monitoring (který ovšem zprostředkovává, stejně jako léta předtím, placená agentura a ne slečna Rašínová ani žádný ze zaměstnanců), nicméně Jan Korytář vyjádřil názor, že za odvoláním Zuzany Rašínové stál fakt, že si během bouřlivých dubnových zastupitelstev dovolila dát najevo (potleskem) svůj občanský a politický názor. Podle zástupců Změny jde o praktiky ze starých časů, nejen z doby vlády ODS, ale i starších.
Poté vystoupilo několik občanů, například z iniciativy Je čas nemlčet, kteří se vyjádřili ve smyslu, že doba, kdy si zastupitelé mohli dělat, co chtěli, skončila a že nyní musí být připraveni na to, že budou pod drobnohledem svých voličů. Jedna z občanek zmínila i názor náměstka Šolce, se kterým vedla diskuzi ohledně územního plánu, který podle ní odpovídá starým časům, kdy územní plán vlastně neplatil a téměř každá změna mohla být posvěcena.
Dalším bodem, kde se projevil názorový i odborný střet byl účet města za rok 2010. Představil jej náměstek pro ekonomiku Šolc, který uvedl, že hospodaření skončilo se zhruba třímilionovým přebytkem. V opozici k tomu si připravil obsáhlou a důkladnou kritiku zprávy Jaromír Baxa, který dokládal, že, dle jeho názoru, tomu tak vůbec není. Podle něj jde o typický způsob, který volila dlouholetá vláda ODS – lhaní si do kapsy na úkor reality i budoucnosti. Své argumenty opíral zejména o situaci ohledně za ODS protlačeného dluhopisu města, absenci kontroly hospodárnosti v důvodové zprávě, absenci důležitých informací jako např. o dodavatelských úvěrech, podílech městských společností na splácení dluhopisu a podobně. Podle Baxy je potřeba takovou zprávu stáhnout a přepracovat.
Na kritiku Jaromíra Baxy nedokázalo vedení města, a především náměstek pro ekonomiku Šolc, vůbec reagovat a pak zahnán do úzkých se snažil vymluvit na to, že je to komplikovaný materiál. Na přímé otázky typu zda se tedy zvýšilo celkové zadlužení města či nikoli neuměl odpovědět a většinou avizoval, že „odpoví písemně“. Odpověď do budoucna písemně se zdá vůbec být mantrou (snad s výjimkou náměstka Rutkovského) celé nové koalice.
Zejména výkon náměstka Šolce si vyžádal všeobecného pobavení. Například ze strany Jana Korytáře, ale i jiných opozičních zastupitelů bylo poukázáno na jeho absolutní nekompetentnost. Během k diskusi k bodu se také objevilo nové jméno šéfa ekonomického oddělení, kterým se má stát dosavadní ředitel Technických služeb města Liberce (TSML), Tomáš Pozner. To udivilo zástupce změny pro Liberec i KSČM a vzhledem k dosavadnímu dění okolo TSML (náměstek Martin za ČSSD již v zimě jednal za zády rady i města o prodeji společnosti) byla vznesena (stejně jako později zastupitelkou Hrbkovou – ZpL) otázka, zda se nejedná o další krok k privatizaci této městské společnosti. To vedení města odmítlo.
Po přestávce se zastupitelé vrátili jednání. Po trošku absurdním a dojemném návrhu náměstka Rutkovského, který se snažil o to, aby zastupitel Baxa, který si připravil kvalitní kritiku zprávy o účtu, s ní vedení města pomohl (poté co byl de facto bez důvodu sesazen z funkce ekonomického náměstka), bylo usnesení pozměněno a návrh k bodu přijat.
Dalším z vrcholů květnového zastupitelstva byla převolba členů v městských společnostech. Body opět dané zastupitelům na poslední chvíli, což opět nikomu (oproti době, kdy primátoroval Jan Korytář) nevadilo. V těchto hlasováních se možná nejvíce ukázala pevnost tiché koalice ČSSD, ODS, LO, VV a části USZ. Odvoláni z postů byli zástupci a pověřenci Změny pro Liberec, aby jejich místa obsadili zástupci ODS a částečně Věcí veřejných.
Jako zástupce na valné hromadě Teplárny Liberec byl zvolen Tomáš Hampl (ODS), který nahradil Martina Čáslavku. Nejprve přijat nebyl, protože se hlasování neúčastnilo několik zástupců jeho klubu. Poté byla vyhlášena přestávka, aby se pak v atriu narychlo dohodli zastupitelé ODS a ČSSD na dalším postupu. Vyhlášeno bylo hlasování nové s odůvodněním, že zástupcům ODS se udělalo zle z občerstvení a museli první hlasování trávit na toaletě. Hlasovalo se podruhé a tentokrát bez chyby – Tomáš Hampl se stal zástupcem města (vedle Jany Kašparové, která na otázku po její práci na valné hromadě Teplárny slíbila dodat odpověď, jak jinak,písemně) s platem 35 tisíc měsíčně.
Do představenstva Dopravního podniku měst Liberec a Jablonec byla zvolena jakási paní Sedláková, kterou představil Petr Černý z VV, když zastupitelům a občanům sdělil (paní Sedláková nebyl přítomna, aby se mohla představit), že se tato dáma o dopravu zajímá a že má velmi dobré styky na ministerstvo dopravy. Bez upřesnění. Zástupcem na valnou hromadu se poté stal zastupitel Michael Dufek z ODS, který nahradil Karolínu Hrbkovou ze Změny pro Liberec, která má vzdělání v oboru.
Všechny volby provázeli interpelace opozice, která chtěla vědět, proč jsou zástupci Změny odvoláváni, aby se jim (ne)dostalo odpovědi ze strany primátorky Martiny Rosenbergové, že se to tak dělá. Krásné kouzlo nechtěného zapůsobilo po té, co se několikrát paní primátorka (ne)přeřekla, když se změny pokusila vysvětlit, že Změna je nyní v opozici a tak se vedení města rozhodlo nabídnout posty koaličním partnerům – tedy ODS. Po salvě smíchu bylo vysvětlováno, že ODS je tedy vlastně také v opozici.
Diskuse, celkově věcná, se po této ukázce koaliční spolupráce vedení města s ODS ještě strhla kolem odměňování členů komisí a výborů.
V následných závěrečných bodech byl dotázán přítomný redaktor Synerem vlastněného Týdne v Libereckém kraji, PR poradce Jiřího Kittnera a bývalý člen organizačního výboru MS v lyžování, po kterém zůstal obrovský dluh, Zdeněk Soudný, jak to myslel, když opakovaně uvedl, že „straničtí přátelé“ Jana Korytáře, kteří pro město pracovali 5 měsíců, stáli rozpočet „minimálně několik milionů korun“ (přičemž samotná zpráva vedení města uvádí, že to byla za pět měsíců u 7 lidí cca 410 tisíc). Ten ale odmítl reagovat. To už se je ale další příběh a zastupitelstvo, kde se přítomní nemálo nasmáli a nová velká tichá koalice „písemných odpovědí“ zapotila, pomalu spělo ke svému konci.
