Na konci minulého roku, v adventním čase, se liberecké noviny zhusta plnily zprávami o prvních dvou zasedáních nového libereckého zastupitelstva, kterému předsedal čerstvě jmenovaný primátor Jan Korytář. Padala slova jako chaos, chyby, zmatečnost, nepřipravenost, která měla vystihovat průběh oněch dvou zastupitelstev, na jednom z nichž byl schválen rozpočet pro letošní rok. Opozice, zejména pak ODS nepřetržitě vládnoucí pod Ještědem v posledním dvacetiletí, se radostí zajíkala nad každou chybou, nad každým překlepem v materiálech, které nové vedení předložilo. Bonmoty a satirické narážky byly vždy chtěnou stravou pro média a – také – tím jako vždy unikaly zásadní souvislosti i fakta.
Nelze tvrdit, že by nové vedení předložilo materiály bez překlepů i faktických chyb (jako např. v jméně jedné městské organizace) nebo že nepůsobilo někdy chaoticky, když se například nový primátor za každé takové pochybení zastupitelům omlouval nebo když musel některé hlasování vyhlásit za zmatečné. Na druhou stranu lze uznat fakt, že novému vedení chybí personální zázemí, zejména těch úředníků, kteří svou apolitičnost a nestrannost dokázali, když doslova utekli z radnice spolu s odstupující ODS, aniž by předali řádně svou agendu. A to si někteří ještě stihli zajistit odměny ve výši několika stovek tisíců korun, které jim staré vedení rádo posvětilo (více zde
).
Ač ODS sama deklarovala, že nechá nové liberecké vládě 100 dní na „hájení“, pustila se do vedení hned od začátku. Ostatně na rozpor mezi tím, co občanští demokraté deklarují (například, když se označují za ekonomicky odpovědnou, liberální nebo vůbec občanskou a demokratickou stranu) a jaká je realita si občané města, potažmo celé země, už zvykli. Výhrady opozice byly někdy věcné, častěji malicherné a dětinsky zakřiknuté, když se opravdu komentoval každý překlep v materiálech. Slovy ex-primátora Kittnera – a v opozici vlastnímu chování na zastupitelstvu – „jako malá děvčata“ …
Je pak například u takového lpění na gramatickou důslednost zajímavé, že za vlády bývalé koalice nikomu nepřišlo zvláštní podpořit projekt člena vlastní strany (ODS), se samotným nesmyslným názvem (což byla výtka z nejmenších), který žádal cca 60 milionů z veřejných prostředků na svoje podnikatelské zájmy (více zde
).
Podstatnější záležitostí ale bylo připomínkování rozpočtových návrhů. Během obou dvou zasedání byla kritizována jednotlivá úsporná opatření, ke kterým sáhlo nové vedení, když zdědilo po dvaceti letech rozpočtově odpovědného vládnutí ODS městskou kasu s dluhem 2 miliardy korun. V tomto, zejména v kritice snížení dotací pro příspěvkové organizace, sekundovala ODS i její ideologický (alespoň rétorikou) protipól KSČM. Přitom zrovna komunisté v minulosti velice často hlasovali pro ty nejzásadnější kroky, které Liberec zadlužily na dlouhé roky dopředu.
Pro příklad uveďme kritiku bývalého náměstka primátora Červinky, který se hrozil toho, že úspornými opatřeními v kulturním fondu, bude ohrožena kulturní výchova dětí. Zánik podle něj hrozí i filmovému klubu. Vše se prý dá vypořádat prodejem městského majetku. Nové vedení toto odmítlo s tím, že to není systémové řešení a navěky a navíc pomalu již není co prodávat (zejména, když se například stranickým kamarádům prodávalo, jak prodávalo – více zde
). Možná se ale mělo prodat i secesní kino Varšava, které nechalo bývalé vedení zchátrat a do posledních měsíců před volbami o jeho prodej usilovalo. Řešení pro dobu, kdy se veškerý zbylý městský majetek vyprodá, ale nikdo nenabídl.
Další kritizovanou částí práce nového vedení bylo nedodání všech materiálů pro zastupitele. V tom měla opozice pravdu – právo na řádné prostudování materiálů, které mají být schváleny je základním právem i podmínkou pro odpovědnou práci zastupitele. Ovšem, když ex-primátor Kittner (s kouzlem nechtěného, kde při pojmenování své vlastní vlády zamýšlená ironie nezabrala) prohlašoval, že toto si „netrasparentní, mafiánská koalice za 10 let nedovolila“, měl pravdu jen částečně. Možná zapomněl na letošní jaro, kdy se o jenom z nejzásadnějším prodeji posledních let, privatizaci libereckého letiště (sousedícího s průmyslovou zónou) dozvěděli zastupitelé jen několik hodin předem – více zde
.
Těch sporů, šťouchanců, narážek i závažných připomínek bylo na obou jednáních libereckého zastupitelstva více. Točili se i kolem jmenování členů do výborů, počtu náměstků a bylo možné slyšet i ty zastupitele, kteří za poslední roky mluvili malinko nebo vůbec. Rozhodně nové vedení za sebou nemá premiéru bez chyb –menších i větších, rozhodně ale také nešlo o nějakou demonstraci neprofesionality, jak se snažila, někdy až trapně a křečovitě, dokazovat opozice.
Každopádně bude zajímavé, a to nejen v tom novém roce, ale po celé volební období, sledovat, jak se s obsluhou zděděného vykradeného krámu nové vedení popere a jestli pořád bude stejně zásadové jako v předvolební kampani. To, že je po konzervativní, solidní vládě rozpočtové odpovědnosti ODS město v hospodářském svrabu, je bez diskuse. Navíc ve městě se za těch bezmála dvacet let ustálilo prostředí vzájemných podnikatelsko – kamarádských vztahů, které dosud ohrožovalo i do budoucna bude ohrožovat fungování města, pokud tedy bude chtít fungovat jinak než dosud – jako dojná kráva pro pár vyvolených. Na začátku přišly velké, vůbec ne vždy příjemné i chtěné, ale snad nutné, škrty a úspory. Co sebou přinese zítřek, je ve hvězdách nad radnicí…
Jaroslav Tauchman