Minulý týden liberecká radnice zveřejnila záměr zvýšit nájemné u městských bytů. Dokonce o maximum stanovené ministerstvem pro místní rozvoj. To by leckde mělo být téměř o 50% vyšší, než byla jeho dosavadní cena. To postihne tisíce Liberečanů i obyvatel dalších měst Libereckého kraje, kde se k podobnému kroku politická reprezentace rozhodla. Nicméně návrh dalšího ministerstva, tentokrát financí, a to na zvýšení daně z nemovitostí, které by zatížilo především podnikatele (a především ty nejmovitější), zástupci měst, včetně Liberce, odmítají, ohánějí se možnými zásahy do samosprávy a další, na představitele ochránců a rozmnožovatelů veřejného majetku, zajímavou argumentací.
Jenom v Liberci bydlí v městských bytech tisícovky lidí. Těchto bytů je na 1500 a je důvod domnívat se, že jde povětšinou o lidi, kteří, díky své sociální situaci, zvýhodnění plynoucí z regulovaného nájemného využívají právem. Ačkoliv jistě existují výjimky, které městské nájemné zneužívají, leckdy k vlastnímu obohacení. V příštím roce stoupne cena nájemného v městském bytě o rozloze 68 metrů čtverečných z přibližně 3000 korun na téměř 4300 korun, což pro leckteré z jejich obyvatel může mít i fatální následky.
Město Liberec, které se „proslavilo“ ne zrovna hospodárným nakládáním s veřejným majetkem i financemi (od činnosti nejrůznějších městských akciovek, přes realizaci nejroztodivnějších projektů á la městská hala až po tunelářské mistrovství) se tak snaží zalepit díry, které nechali v městské kase politici a jejich kamarádi z místní podnikatelské oligarchie. Jako argumentu se často používá srovnání s cenami na realitním trhu, které jsou, díky nenasytnosti spekulantů, daleko větší. Je ale zajímavé (ač bohužel neodporující liberecké logice), že vedení města a téměř celá koalice (na čestné výjimky z řad ČSSD) na podobnou logiku nepřistoupilo jindy, například tento měsíc, kdy byl prohlašován prodej celého bloku domů s desítkami bytů a to za cenu, která se té tržní nepřibližovala ani z dálky (ZDE).
Břímě shánění peněz do zadlužené pokladny mají ponesou „ti dole“, podobně jako propouštění magistrátní úředníci a zaměstnanci. Navíc o těchto krocích rozhodují vysocí úředníci a politici, kterých se podobná opatření nedotknou ani náhodou.
Ministerstvo financí pak přišlo s návrhem na zvýšení daně z nemovitosti. Jenom Liberci by toto mohlo přinést cca 70 milionů korun. Jenže tady brát asi nelze, odtud krev téct nesmí. Ve většině případů proto radnice v našem kraji dokonce zvažují, že, pokud to půjde, vlastní koeficient daně sníží, aby se zátěž udržela na letošní úrovni. Sami politici jsou, i díky (a často hlavně) své politické kariéře, vlastníky rozsáhlých nemovitostí. A jejich kamarádi – podnikatelé nebo rovnou bývalí i budoucí zaměstnavatelé, už vůbec. Koho by tedy realizace takového návrhu postihla, je na snadě. Vždyť možná i proto jsou změny územního plánu, na kterých často tito obratem vydělávají, v Liberci projednávány anonymně (ZDE).
Zajímavě proti tomuto argumentoval sám primátor Kittner. „Jednoduchá matematika – dvojnásobné zvýšení rovná se dvojnásobný příjem – v těchto případech neplatí. Pokud se daňová povinnost ještě jednou zdvojnásobí, bude delikvence plátců zřejmě ještě vyšší“, vyjádřil se liberecký primátor do médií. Jakoby se dopředu počítalo s tím, že určité vrstvy obyvatelstva prostě platit zákonné daně nebudou, nelze to od nich ani vyžadovat – prostě neúprosný zákon tržní ekonomiky. Že právě zvolení zástupci mají být ti, kteří na toto mají dohlížet a vše co nejvíce prosazovat, asi nevadí. A že jemu samotnému, podle médií a daňových přiznání, vynesly nájmy přes tři čtvrtě milionu a jen členství v nejrůznějších dozorčích radách dalších cca 400 tisíc, je asi věc už vůbec podružná. Zákony tržní ekonomiky jsou železné a objektivní.
Jaroslav Tauchman