Letošní jaro začala stavitelská firma Integra Liberec realizovat stavbu nákupně zábavního centra pro společnost Plaza Center Czech Republic na prostorách okolo Šaldova náměstí a Ulice 5. května. Přímo v srdci liberecké památkové zóny, jenom pár kroků od radnice.
Postup Magistrátu města Liberce se některým památkářům, zastupitelům i občanům zdá podivný až podezřelý a již podnikli proti rozhodnutí jeho jednotlivých odborů patřičné kroky.
Památkáři a jejich boj s větrnými mlýny úřadů
Spor se rozhořel mezi výkonným a odborným pracovištěm Státní památkové péče v Liberci. Největším problémem je to, že magistrát schválil stavbu, ale na zcela jiný, daleko menší projekt, z devadesátých let, který tehdy nebyl realizován.
V květnu roku 2006 podle zákona požádala výkonná složka památkové péče – Odbor životního prostředí Magistrátu města Liberce žádost o odborné vyjádření k ověřovací studii k stavbě, složku odbornou – liberecké pracoviště Národního památkového ústavu. Ten odpověděl zamítavě, jelikož se stavbou nesouhlasil. Přesto Odbor životního prostředí (OŽP) v červnu studii Plazy povolil.
V červenci požádal Odbor životního prostředí Národní památkový ústav (NPÚ) o vyjádření k územnímu řízení, na které v srpnu NPÚ odpověděl rovněž zamítavě. Ještě tentýž měsíc ale magistrát opět vydal, přes názor odborníků, kladné rozhodnutí. V prosinci 2006 podal OŽP žádost o odborné vyjádření ke stavebnímu řízení. V lednu 2007 NPÚ vydal zase zamítavé stanovisko a ještě tentýž měsíc se prosti rozhodnutí magistrátu odvolal ke Krajskému úřadu, který ale po dvou měsících jeho žádost o přezkoumání magistrátních důvodů zamítl.
Problém je v tom, že zatímco Odbor životního prostředí je úřad, Národní památkový ústav je „pouze“ poradní odborný orgán, u kterého si příslušný úřad ze zákona musí vyžádat posouzení, ale nemusí se jím řídit. Vzniká tak absurdní situace, kdy jsou památkáři dotazováni na základě jejich odbornosti, jejich vyjádření jsou ale naprosto ignorována. Proč ale tak stavba Plazy památkářům tak vadí?
„Dnes započala stavba úplně jiného projektu, než který byl schválen,“ říká Jiří Křížek z Národního památkového ústavu v Liberci. Navíc podle památkářů, podoba stavby nenávratným způsobem změní tvář historického centra Liberce, což je, mimojiné, i v rozporu s mezinárodními úmluvami o zachovávání historických jáder měst. Svoji argumentaci dokládá několika studiemi a posouzeními, které NPÚ vydal a která argumentují proti výstavbě Plazy.
Navíc má věc i svá právní a správní pochybení, podle Jiřího Křížka nebylo vydáno rozhodnutí Odboru ochrany památek a tudíž ani stavební povolení. Podle památkářů tak stavební práce, které magistrát definuje jako úpravné a povrchové, probíhají nezákonně. Odbor životního prostředí přiznal, že sice jde o zcela jiný, daleko rozsáhlejší projekt, ale v podobných případech se má prý postupovat stejně. Co je a není podobné je tudíž v jeho kompetenci.
Staví se i na neschválené ploše
Z poněkud jiné stránky než památkáři, kritizují výstavbu komerčního komplexu v Památkové zóně Liberec i někteří zastupitelé. Zuzana Kocumová, zastupitelka zvolená na kandidátce Unie pro sport a zdraví, argumentuje nutností dodržovat schválený územní plán města Liberce. Podle ní společnost staví na daleko větší ploše, než kterou jí dovoluje, vydané, samo o sobě sporné, rozhodnutí magistrátu. Toto rozhodnutí se vztahuje na zmiňovaný zcela jiný přes deset let starý projekt galerie Galas, který měl ovšem zabírat plochu zhruba dvakrát menší.
Navíc zabírá například i městskou zeleň, prostor bývalých vodotrysků na Šaldově náměstí, se kterou se počítá ve schváleném územním plánu. Stavební úřad vydal rozhodnutí, kde povoluje povrchové a přípravné práce, ale podle odpůrců stavby, se každý může přesvědčit, že se již budují základy budovy a hlavně se pracuje na místech, která nespadají do patřičného povolení.
Zuzana Kocumová zorganizovala na podzim loňského roku petici, která požadovala zřízení parku v diskutovaném místě a kterou během tří týdnů podepsalo na 5 tisíc libereckých obyvatel. Podle ankety libereckého Deníku je jedním z největších problémů města nedostatek parků a zeleně v centru Liberce. Tyto hlasy ale nebyly politickou reprezentací města oslyšeny. Prapodivný je přístup úřadů na jedné straně k bohatému investorovi a na druhé straně k občanovi. Kdo někdy něco stavěl nebo jen chtěl stavět ví, jaká různá, často oprávněná, povolení musí získat. O to víc zarážející je, že tato kritéria platí jaksi jinak pro někoho, kdo zásadním způsobem navždy pozmění centrální tvář města. Možná není od věci stará řečnická otázka latinských klasiků – Qui bono?
Jaroslav Tauchman