Náklady na MHD skokově rostou, o mnoho rychleji než příjmy města a také mnohem rychleji než v jiných srovnatelných městech. Tento růst je tak rychlý, že pokud se jej nepodaří zkrotit, město bude muset na jakékoliv jiné investice zapomenout. Pokud tedy všichni slibují bydlení a podobně, je to fajn, ale nejdříve je potřeba uhasit požár, který máme v MHD.
V čem je problém?
DPMLJ je mimořádně neefektivní. Vedení města už má pár let k dispozici srovnání s Olomoucí, Hradcem Králové a Českými Budějovicemi. DPMLJ je s náskokem nejdražší. Má méně ujetých kilometrů a méně cestujících, ale o dost více vozidel a o dost více zaměstnanců. Náklady na jednoho cestujícího tak byly v roce 2024 ze všech dopravních podniků dramaticky nejvyšší – oproti Olomouci prakticky dvojnásobné. Od té doby náklady na DPMLJ dále skokově rostou.
Špatné investice a špatné řízení
Problém nevznikl ze dne na den. Je důsledkem dlouhých let špatného řízení a špatné volby investičních priorit. To, že tramvaje spíš stojí, než jezdí, vidíme všichni. Co je horší – Dopravní podnik vůbec neřešil investice do elektromobility a ještě donedávna kupoval autobusy na plyn.
Přitom už dlouho bylo jasné, že provozovatelé MHD budou muset splňovat povinný podíl elektrických autobusů, aby s nimi města vůbec mohla uzavřít smlouvu. A tak zatímco Chrudim jezdí už kompletně nízkoemisně a Jablonec má autobusy hlavně s hybridním pohonem, Liberec tato investice teprve čeká.
Neracionální bylo i rozhodování o investicích do rekonstrukcí tramvajové trati do Jablonce nebo do neustálého opravování starých tramvají. Ty jsou servisně mimořádně náročné, a tím pádem i drahé.
Vysoké dluhy
Nasmlouvané úvěry činí 900 milionů, čerpáno je přes půl miliardy. Před nástupem koalice Starostů a ANO byl přitom DPMLJ zcela bez dluhů.
DPMLJ byl za Starostů a ANO prakticky bez kontroly. O všem rozhodoval reálně jen management, vedení města jako by se nezajímalo. Jako zastupitelé jsme byli vždy postaveni až před hotovou věc. Už ani nevím, jak je to dlouho, co jsem navrhoval, aby rozhodování o velkých investicích musely schvalovat také orgány města. Došlo k tomu teprve teď.
Vůbec nerozumím tomu, proč vedení Liberce nechalo situaci dojít tak daleko. Vše, co tu píšu, bylo známé úplně všem. Přesto teď dvěma ze tří členů představenstva i přes to všechno prodloužili smlouvy.
Vždy, když jsem se o těchto neefektivitách zmínil, jedinou odpovědí bylo, že to tak prostě je. A pokud chceme MHD, jinak to nejde. Arogance představitelů DPMLJ byla neuvěřitelná. Nikdo z vedení města neprojevil sebemenší snahu s tímto stavem něco reálně dělat.
Co teď?
Nové vedení města bude situaci buď dále přihlížet, nebo najde odvahu ke změnám přímo v dopravním podniku. Jakákoliv snaha o větší efektivitu si minimálně v krátkém období vyžádá další investice, takže výsledky uvidíme až za nějaký čas. O to důležitější bude vytvořit pro potřebu změny v DPMLJ co nejširší „koalici ochotných“.
Tak si držme palce!
Poznámka: Hospodaření dopravního podniku, jeho porovnání s ostatními a plány na další zadlužování i vyšší dotace od města se opírají o rozpočtový výhled schválený libereckým zastupitelstvem v červnu 2026 (bod 9) a o bod Informace k valné hromadě DPMLJ ze září 2026 (bod 5-1).
Jaromír Baxa, zastupitel za LOL/Zelené
Pozn.red: Text vznikl původně jako příspěvek Jaromíra Baxy na sociálních sítích. S jeho laskavým svolením jej přetiskujeme i zde