Zastupitelé výraznou většinou včera schválili nákup libereckého zámku – jedné z největších památek města, která dosud ostudně chátrá a hledá svůj smysl. Nákup nepodpořili jen zastupitelé rozpuštěné ODS, často spojeni se společností Syner, která by tak přišla o své úřednické nájemníky ve svém sídle a SPD.

Liberec, na základě rozhodnutí zastupitelstva, koupí soubor nemovitostí, který dohromady činí 1,2 hektaru a jehož součástí je i redernovský (a později clam-gallasovský) zámek uprostřed města. Město za nemovitosti zaplatí dohromady 81 milionů.

Odkup zámku, který původně prosazoval v letech 2014-2018 Jan Korytář ze Změny pro Liberec a posléze jej slibovali i primátor Jaroslav Zámečník a hejtman Martin Půta (oba STAN/Starostové pro Liberecký kraj), nicméně zůstalo jen u slibů.

Vyjednat cenu nižší než před deseti lety, kdy byla zhruba 95 milionů korun, se nakonec podařilo náměstku Adamu Lenertovi z ANO. Ten navíc dohodl, že město může částku splácet postupně, aby obchod tak nezatěžoval městský rozpočet.

„Je to rozděleno do tří ročních splátek,“ uvedl náměstek Lenert. “ Letos zaplatíme 40 milionů, příští rok 30 milionů a zbývajících 11 milionů za dva roky,“ vysvětlil zastupitelům náměstek za ANO.

Proti nákupu zámku vystoupil Petr Židek, zastupitel zvolený za ODS, který z ní byl vyloučen po korupčním skandálu z dubnu tohoto roku, kdy jej, ještě coby náměstka primátora Jaroslava Zámečníka, policie obvinila, že na radnici nezákonně a za úplatu prosazoval zájmy majitelů Syneru.

„Já bych prodej podpořil, ale chtěl přesně vědět, co v budově bude. Ne jen proto, že je nemovitost na prodej, tak si ji koupím. Mám obavy, že se jej předělání na úřednický barák značně prodraží, “ uvedl Židek. „Podle mého se do budovy bude muset investovat tak 300 až 350 milionů,“ dodal Židek.

Byl to přitom Petr Židek, který v roce 2021 nepokrytě prosazoval, aby Liberec od Syneru koupil budovu S tower, kde nedávno skončil letitý nájem Úřadu práce, a to za částku zhruba 360 milionů. Nakonec, po dohodě se Starosty, kteří zase prosazovali rekonstrukci budovy URAN (kterou měl dle policie rovněž ovlivňovat majitel Syneru Petr Syrováko a která se stále prodražuje), se mu povedlo sjednat alespoň pronájem S tower pro městské úředníky.

Ale ti by se měli, podle záměrů radnice, přesunout do nově nakoupeného zámku, čímž by Syner přišel o své nájemníky. Na stranu ODS a místní mocné stavební lobby se ještě tradičně postavili zástupci SPD Tomia Okamury.

„Já souhlasím s panem Židkem, také si rovněž myslím, že rekonstrukce zámku bude nákladná a podle mého dokonce daleko více přesáhne 300 milionů,“ uvedl na zastupitelstvu Svatopluk Holata z SPD.

Naopak ve věci nákupu zámku s koalicí souhlasí opozice. „Vidíte pane primátore, před šesti lety, když jsme prosazovali nákup zámku v referendu, vy osobně jste vyzýval voliče, aby hlasovali NE,“ uvedl Jindřich Felcman. „Možná nás někdy poslouchejte, protože se ukazuje, že naše nápady nejsou tak špatné, jak se ukazuje časem. Teď už například mohly 6 let liberecké děti využívat nové prostory pro ZUŠ, která praská ve švech,“ dodal zastupitel za Zelené/LOL.

Využití libereckého zámku pro uměleckou základní školu je jedním z plánů radnice, se kterým přišel náměstek Ivan Langr ze STAN/Starostů pro Liberecký kraj. Další prostory mají sloužit pro zmíněné úředníky, kteří jsou dnes v S tower a zázemí zde má najít i festival ANIFILM, který se každoročně koná v Liberec. Zároveň by měl být zámek a jeho zahrady, jak plánovala před lety již Změna pro Liberec, zpřístupněn veřejnosti.

Liberecký zámek, který nyní chce město koupit, je významnou místní památkou, která je ale veřejnosti dlouho uzavřena. Jeho historie sahá do první poloviny 16. století, kdy někdejší měšťanskou usedlost nechali přestavit na správcovský dvůr  majitelé tehdejšího panství i poddaného města Reichenbergu, Biberštejnové.

Usedlost na renesanční zámek nechali přestavět o padesát let později jejich nástupci Redernové, konkrétně Kryštof a Melchior. V 1604 nechala Kateřina z Redernu přistavět k zámku honosnou kapli, věž se zvonicí a nové křídlo. Jediná kaple pak přežila ničivý požár z roku 1615.

O klasicistní přestavbu zámku se v druhé polovině 18. století postaral rod Clam-Gallasů, významné úpravy v duchu romantismu se dočkal ještě v 19. století. Od roku 1933 byl zámek ve státních rukou a sídlila zde (s výjimkou doby nacistické okupace) správa lesů. Od padesátých let 20. století využívala liberecký zámek zdejší univerzita a v letech osmdesátých zde československá firma Skloexport umístila jedno z nejhonosnějších sbírek skla na světě.

Po vytunelování Skloexportu se i liberecký zámek ocitl v konkurzním řízení. Současný majitel jej koupil v roce 2006 za 65 milionů korun.