„Habemus papam,“ chtělo by se říct, když člověk sleduje prezidentskou kampaň i její výsledky. Jako by nešlo o prezidenta, ale o náboženského monarchu. Spousta lidí uvěřila v boj dobra se zlem a podle toho se chovala a chová. Jenomže realita je o řád studenější.
Liberec dostál svému jménu bašty pravice a přesvědčivě zvolil prezidenta Petra Pavla. I pod Ještědem tisíce lidí, jako v celé zemi, uvěřily, že generál Pavel je občanským kandidátem. Ani přes úctyhodných 80 tisíc nasbíraných podpisů jím ale nikdy nebyl a není.
Skrze svého politického stvořitele a otce, lobbistu z prostředí pražské ODS Petra Koláře, spojeného s PPF a zbrojařským průmyslem, v něm má ODSpolu dalšího silného spojence. Nejde ale jen o to, že jedni oligarchové porazili druhého. Ukázalo se, že daleko víc než hodnoty a politické vize rozhodují peníze a schopnost marketérů jednotlivých kampaní. A už to ani nikdo neskrývá.
Česká politická pravice také bude mít mocenský monolit jako nikdy za posledních 30 let. Všichni tři ústavní činitelé najednou jí budou blízcí.
Dá se očekávat řada neoliberálních kroků, ke kterým zatím neoliberální pravice neměla odvahu, na druhou stranu bude sílit vliv pravice populistické, tedy ANO a SPD, které jsou dnes jedinou opozicí. Andrej Babiš rozhodně nemizí ze scény, jak si včera večer přál premiér Petr Fiala.
Volby měly své prohry a svá vítězství. Prohrála například česká média, zejména ta, která se ráda označují za nezávislá a demokratická. Pokud se tradičně (a často nikoliv neprávem) straší mediálním vlivem oligarchy Babiše, tak jeho média a novináři v předvolební kampani co do objektivity uspěli daleko více než média ostatních oligarchů, jako jsou Bakala, Lukačovič nebo Křetínský.
Prohrála i ta část české společnosti, která se sama považuje za lepší, vzdělanější a demokratičtější. Dnes už jí nikdo soudný nemůže věřit ani jedno. Zejména u nás v Liberci a v Jablonci nad Nisou předvedla, jak se umí velice rychle změnit ve vulgární a až agresivní dav. O sociálních sítích nemluvě.
Pozitivní naopak je, že prohrály nacionalismus a dezinformace, se kterými Andrej Babiš, inspirovaný SPD Tomia Okamury, vyrazil do druhého kola prezidentské volby. To by mohl být dobrý signál pro to, aby v kampaních začaly podstatné společenské problémy hrát důležitější roli než podobné nenávistné bludy, které vedou jen do pekla.
Ne že by strana generála Pavla nepoužívala nefér argumenty, ale to, že Babiš kampaň přepálil, bylo znát například i z jemné distance vůči jeho krokům ze strany ANO Libereckého kraje. A již dnes je jasné, že to bylo přes čáru pro nemalou část jeho voličů. Nedá se sice říct, že by zvítězila pravda a láska, ale snad lež a nenávist trochu dostaly na frak.
Petr Pavel je novým prezidentem, uspěl v profesionální marketingové kampani a nikdo ho vlastně pořádně nezná. A třeba bude dobrým prezidentem a obavy, že bude prodlouženou rukou české pravice a s ní spojených podnikatelských kruhů, se ukážou jako liché. Teď to bude jenom na něm.
Nemáme papeže ani duchovního vůdce, ale prezidenta republiky. Na to by zase neměla zapomínat média ani část české veřejnosti.
