Náš Liberec tento týden přinesl zprávu o tom, že si občané Libereckého kraje příští rok budou (opět) platit nejmastnější PR kampaň svého krajského vedení v celé zemi. Hejtmanu Půtovi se tak podařilo stvořit mediální perpetuum mobile, které funguje a hlavně: fungovat musí, protože zároveň má i co zakrývat a skrývat.

Oligarchizace médií je v ČR zásadním problémem, byť většina společnosti neřeší problém v jeho podstatě a obecnosti, ale zajímá ji, kterému oligarchovi zrovna to či ono médium patří. Respektive, zda je ze spřízněného politického tábora.

Čtenáři Bakalova Respektu nemohou vystát Babišovu MF Dnes a naopak. To, že nákup médií je dobrou investicí, která může ovlivňovat i budoucí byznys (například to, jak která vláda bude, či nebude danit), pochopili ale i další oligarchové či dokonce kontroverzní zbohatlíci. A tak svá média už mají IT magnát Lukačovič, uhelný baron Křetínský nebo hazardní boss Valenta.

V Libereckém kraji jsme byli a jsme vždy o kousek dál. Sever prostě vede. Zdejší syndikát a zejména společenství firem kolem Syneru si roky platí svoje malé „mediální“ impérium, které se ovšem dnes sestává jen ze „zpravodajského“ webu, který si na profesionální médium jen hraje.

Nejde jen o osobu, dnes silně antikomunistické, šéfredaktorky, která přesedlala z vedení stranického listu jablonecké KSČ do služeb místního syndikátu. Celková úroveň je částečně legrační, částečně působí jako lakmusový papírek a ukazatel toho, s kým místní betonové zásvětí peče, a s kým ne.

Nebylo tomu tak ale vždy. Zhruba dvě desetiletí si tuhle, sice zoufalou, ale přeci jen propagandistickou masírku platili z kapes všichni Liberečané a obyvatelé kraje. O tom, jaké neuvěřitelné peníze média Syneru za vlády ODS získávala dlouhé roky a za co, jsme psali již v minulosti.

No, a to pochopil i hejtman Martin Půta a jeho Starostové, když před téměř deseti lety od ODS přejímali otěže vlády na kraji a později i na městě. Mediální železo je třeba kout, zásobovat občany úspěchy skutečnými i domnělými, průšvihy zamlčovat nebo je relativizovat. Jenže dělat to jako stará odéeska přes Syner je moc okaté a vzhledem k „úspěšnosti“ jeho médií neproduktivní.

A tak si každý rok vedení kraje schvaluje obrovskou, v historii i v celé zemi nevídanou částku na vlastní marketing. Letos, ačkoliv se říká, jak je země v krizi a je třeba si utahovat opasky, je to rekordní částka 15,5 milionu korun. A to v tom nejsou jiné marketingové záležitosti: všechna ta hasičská auta, podpora místních spolků, to vše je pod hejtmanem, který je mediálně obratně využívá.

Na co jinde, a v daleko větších krajích, stačí třetina, v Liberci se dá třikrát víc. Pak už budou občané doslova torpedováni dobrem a pozitivními zprávami. Korupční kauzy, problémy v dopravě či s prodražováním zakázek nebudou vidět. A když, tak se řekne, že je to kampaň proti nám…

Zatímco Andrej Babiš a ostatní miliardáři si svá média museli koupit ze svého (a rozhodně nelze říci, že tím i všechny novináře, kteří v nich pracují), našemu krajskému vedení stačí veřejný rozpočet. Za to si nakoupí veřejnou oblibu a zpětně i přístup k dalším penězům a nákupu dalšího mediálního vlivu. A tak pořád dokola. Takové perpetuum mobile. Kam se hrabe Babiš…